Ton vstoupil do sparťanské historie. Je to nádhera, když vám celá hala aplauduje, liboval si

Vynikající. Je to nádherné, když vám celá hala aplauduje. Je to takové ocenění za těch deset let, co jsem tady. Člověk si toho hrozně moc váží a asi to ocení až s odstupem času.

V danou chvíli na to nebyl čas. Soustředil jsem se jen na Lukáše Mensatora, s nímž mám špatnou bilanci. Měl jsem připravené dvě varianty, jak zakončit. Když to vyšlo, hrozně se mi ulevilo. Všechno to ze mě spadlo. Jsem strašně rád, že to mám za sebou.

Jarda Hlinka mi nechal oba dva, tedy i ten, kterým jsem rekord vyrovnal (v úvodním kole proti Hradci). V kabině po druhé třetině s Plzní jsem si je pak musel označit, abych poznal, který je který.

Od toho tu jako ofenzivní hráč jsem, abych týmu pomohl. Kdyby to tak bylo v každém zápase, tak jedině dobře. Ale víme, že pokaždé to jednoduché není.

Bylo to ubojované. Myslím si, že jsme od začátku šli za vítězstvím. Z první přesilovky soupeře jsme sice inkasovali gól, aktivitou a pohybem jsme si ale vytvořili fauly, nebo gólové příležitosti, které jsme dneska na rozdíl od duelu s Chomutovem proměnili.

Sezóna je dlouhá, chyběl mi jeden gól. V duši jsem doufal, že to přijde, i když asi ne po třech kolech. Říká se, že začátky sezóny mám špatné. Soustředil jsem se hlavně na tým, abychom vyhrávali.

Řada fanoušků by si na to nevsadila, když jsem přišel do Sparty někdy až ve třiceti letech po šesti letech strávených ve Finsku. Hráči tenkrát končili ve čtyřiatřiceti či pětatřiceti letech. Nečekal jsem to. Hráči se musí vyhýbat zranění a musí mít důvěru. Je potřeba také být ve správný čas na správném místě a mít dobré spoluhráče.

Já myslím, že ještě nějaký dárek bude. I když se už teda blíží, díky za připomenutí...(úsměv)

Asi maséři, ale také kamarádi, kteří tady dneska byli. Gól věnuji Martinu Štrbovi a Radku Philippovi, kteří mě velmi povzbuzovali. Martin Štrba byl jedním z nejlepších levých křídel, se kterým jsem mohl nastupovat. Prožíval jsem teď těžký období, člověk musí trenérovi pořád něco dokazovat, nebyl jsem úplně spokojený, ale včera před zápasem mi hodně pomohl Radek Philipp.

Málem mě umlátili, strkali mi smradlavý rukavice do obličeje. Ale doopravdy to byl příjemnej pocit. (úsměv)

Žádná oslava nebude. Za 48 hodin zase hrajeme zápas a zítra ráno máme v 10 hodin trénink.

Jsou to ty týmové. Jsem rád, že jsem ve Spartě mohl zůstat, je to tým, který má vždycky ty nejvyšší ambice.