Článek
„Konečně mi to tam spadlo. Už jsem začínal být nervózní. Kromě začátku kariéry jsem ještě nikdy tak dlouhý střelecký půst neměl," oddechl si Köhler. Spoluhráč Petr Leška mu po gólu okamžitě okázale přivezl puk. „Hned jsem věděl, že je to od Péti taková srandička. Asi si ho neschovám. Možná ho radši rozřežu. Třeba tím přivolám další trefy v příštích zápasech," zavtipkoval s vírou, že odteď už bude dávat branky zase mnohem častěji.
Köhlera trochu mrzelo, že si Zlínští jednoznačně se vyvíjející střetnutí v závěru notně zkomplikovali. „Nechali jsme se zbytečně vylučovat. A taky jsme se možná za třígólového vedení trochu uspokojili. Na to si musíme dát pozor. Tři body ale naštěstí máme, a to je nejdůležitější," věděl.
Možná nám inkasovaný gól pomůže, doufal Horčička
Kvůli polevení spoluhráčů přišel o další čisté konto zlínský brankář Luboš Horčička, který ze hry nedostal gól už v předchozích střetnutích v Liberci a v Litvínově. „Je to škoda, ale na druhé straně nám to může i pomoct. Budeme teď možná klidnější, když už nikdo nebude sledovat, jak dlouho jsem neinkasoval. Vyhráli jsme, a tak mě nemusí mrzet, že nemám další nulu," přemítal Horčička.
Zlínský asistent Juraj Jurík svůj tým navzdory vítězství příliš nechválil. „Nepodali jsme zdaleka optimální výkon. Kladno naštěstí chtělo hrát hokej, a my nemuseli dobývat obrannou tvrz. Na rozdíl od soupeře jsme naštěstí naše šance proměnili. Tentokrát musíme být ovšem rádi především za tři body," nepropadal Jurík euforii.
Trenér Kladna Zdeněk Vojta měl po utkání ještě mnohem horší náladu. „Z toho, co jsme ve Zlíně předvedli, jsem rozčarovaný. Trochu slušně jsme hráli jen deset minut ve druhé a dalších deset v poslední třetině. Přesto jsme nakonec takřka sahali po bodu. Asi bychom si ho ale nezasloužili, vždyť hlavně v úvodní dvacetiminutovce jsme byli skoro trapní. To, že jsme po ní prohrávali jen 0:2, bylo hodně milosrdné," zkritizoval Vojta svoje mužstvo.
