Článek
Postup do finále si Pardubice vybojovaly, ale rozhodující vítězství se rodilo těžce... Vstup do zápasu jsme měli dobrý, vypracovali si i dost příležitostí, bohužel nám je Hnilička pochytal. Přesto jsme získali dvoubrankové vedení, ale potom jsme ztratili pohyb a lacino o náskok přišli. Díky přesilovkám se nám povedlo srovnat, v prodloužení si ale vypracoval větší šance Liberec.
Co se vám v honilo hlavách, když jste soupeře nechali otočit? Nebyly to příjemné pocity, ale pořád jsme si i za nepříznivého stavu věřili. Liberec nás trápil dlouhými přihrávkami na modrou. V třetí části jsme se ale zvedli a silou vůle srovnali.
První nájezd jste nedal, přesto jste si věřil na svůj druhý pokus? Kdybych si na něj nevěřil, tak ho přece nepojedu.
Inspiroval jste se něčím? Nebyl jsem rozhodnutý, na jakou stranu budu zakončovat, ale věděl jsem, že Hniličku musím znovu rozhýbat. To jsem udělal i prvně, jenže mi puk sjel.
Bude vás vítězný gól něco stát do klubové pokladny? Rozhodující trefa v zápisníčku není, ale něco tam určitě dám.
Před dvěma lety jste rozhodl hattrickem semifinálovou sérii s Třincem, vzpomněl jste si, že jste opět spasitelem Pardubic? To jsem si ani nevybavil, tehdy jsem dal všechny góly ze hry.
Finále začne až za týden, přemýšlíte o tom, koho byste v něm raději potkal? Vůbec ne. V televizi se ale na vyvrcholení série mezi Vítkovicemi a Zlínem podívám. Postupovou oslavu nechystáme, jen chvilku posedíme v šatně. Stejně jsme všichni unavení a volno nám prospěje.
