Článek
Při nájezdech jste obstál proti všem třem vítkovickým pokusům, můžete je trochu přiblížit? Peterek vypálil zběsile dělovku, snad mě chtěl v brance zabít, ale přestřelil. Burger se mi snažil prostrčit puk mezi betony, ale neuspěl, dal jsem nohy rychle k sobě. Nejlépe to udělal pak asi Vůjtek, rozhýbal mě, jenže netrefil branku.
Vaši spoluhráči se při nájezdech nemýlili. Věřil jste, že koncovka zápasu bude tak rychlá? Nečekal jsem to, ale přálo nám i štěstí. Hodně mi pomohlo, že Hamrlík proměnil hned náš první nájezd. Stoprocentně jsem mu věřil, to je naše jistota, v extralize dal snad všechny své nájezdy. Když pak uspěl i Čajánek, už jsem byl přesvědčen, že v té loterii zvítězíme.
Jak zní recept brankáře proti nájezdům? Zůstat co nejdéle stát, couvat s útočníkem a nenabídnout mu žádný prostor v brance. Když jsem šel na led, říkal jsem si, hlavně se nesplašit. Měl jsem ulehčenou situaci, že naši kluci proměňovali.
Během prodloužení se začal na střídačce rozcvičovat Altrichter, jaká byla domluva mezi vámi? Trenér měl vymyšlenou variantu střídání, kdyby se nájezdy nevyvíjely pro nás dobře, ale já bezpečně věděl, že začnu. Nakonec Altrichterovy pomoci nebylo třeba.
Kdy vám bylo při středečním zápase nejhůř? Když jsme přišli o dvoubrankové vedení a Vítkovice se hodně tlačily do útoku, ale naštěstí jsme včas zklidnili hru.
Jak těžké bylo pro váš tým vyrovnávat sérii ze ztráty 1:3 na zápasy na současný nerozhodný stav? Hráli jsme s nožem na krku, ale možná klidněji než Vítkovice, které se už asi viděly ve finále. Chtěli jsme za každou cenu vrátit sérii do Zlína. Nakopl nás obrat pátého zápasu, pak jsme si začali věřit víc než soupeř.
Co podle vás bude rozhodovat sedmý zápas? Bude to hodně o vůli a nervech. Máme ale dost zkušené mužstvo, abychom to ustáli. Nechci říkat hop, dokud jsme neuspěli. Jen doma nesmíme podlehnout bezhlavému útočení a hrát dál trpělivě zezadu.
