Článek
Je 250 gólů meta, ke které jste se nějak upínal?
Je to hlavně obrovská pocta být mezi hráči, jako jsou pan Nový, Reichel, Růža. Mám velký respekt k těm, co něčeho dosáhli a navíc v sezóně hráli mnohem míň zápasů, než hrajeme my. Je to nepoměr, ale taková jsou pravidla a limit je 250.
Je to lepší pocit, když jste se tím gólem podílel na výhře? I když proti poslednímu Chomutovu asi pro vás byla povinná.
Určitě jsou cennější tři body po vánoční pauze, ačkoli to nebyl zápas v nějakém super tempu. Nechci být nějak namyšlený, ale pevně věřím, že do konce sezóny bych ten jeden gól stejně dal...
Máte rád povánoční našlapaný program, kdy hrajete zápasy obden?
Já rád hraju hodně, ale mně nejvíc vadí dlouhá pauza, to žraní. Pak zase trvá dostat se zpátky do tempa. Ve středu jsme všichni na tréninku tahali nohy, to bylo něco hrozného. Když máš dva dny volno a jen sedíš a žereš sladké a saláty, tak to se pak těžko rozjíždí. Každý rok je to ale stejné, jeden trénink na nic, ale zápas už byl dobrý.
Vybaví se vám ještě úplně první trefa v extralize?
Stoprocentně. To bylo ve Zlíně. Dával jsem takovou žabičku mezi nohy gólmana. V hlavě mám i zlatý gól z Omsku, ale to se teď nepočítá.... Z angažmá ve Spartě si vybavím rozhodující penaltu s Budějovicemi. Teď jsem ale tak unavený, že si na další nevzpomenu. Jednu dobu jsem si pamatoval všechny góly, co jsem kdy dal, včetně těch zahraničních. Pěkně jeden po druhém, i to z jaké padl situace. Teď už jsem ale starší a sklerotik. U piva si ale zase vzpomenu.
Deset sezón v nejproduktivnějším hokejovém věku jste strávil v cizině, neříkáte si, že 250 gólů je z tohoto pohledu ohromně velké číslo?
Kdybych ty roky, co jsem strávil venku, hrál v extralize, tak bych v průměru dával řekněme dvacet gólů za sezónu. Takže bych si připočítal dalších 200 gólů a byli bychom na 450, to už by bylo zajímavé číslo... Pro mě je teď ale hnací motor, že se Slavií máme o co hrát a chtěli bychom mezi první šestku.
