Článek
Nostalgie vás nepřepadla?Ani moc ne, třeba to ještě přijde. Ale teď se těším na novou a trošku jinou práci. Něco prostě končí, něco začíná. Ale ve Slavii chci pořád pokračovat u mládeže.
Vzhledem k povinnostem reprezentačního kouče budete mít na ně po vyřazení Slavie konečně víc času.No jo. Už jsme si dávali něco dohromady, máme v pondělí schůzku s asistenty. Řekneme si, co a jak a pustíme se do toho.
Pátý zápas předkola v Pardubicích vypadal ale pro Slavii dlouho hodně nadějně.Od zápasu ve Vítkovicích jsme vlastně skoro pořád hráli ‚play off'. Šli jsme na krev, takže kluci hráli se vším, jsou pobití, někteří ani nemohli nastoupit. Kdyby mohli hrát zkušenější hráči, tak by ty chyby třeba neudělali, ale tak to je. I tak musím klukům poděkovat. Byli jsme rádi, že se podařil závěr základní části, nedali jsme to ani Pardubicím zadarmo a musely si to vydřít.
Byl to opravdu strop slávistických možností?Já chtěl další kolo na Spartu, moc jsme si to všichni přáli, ale Pardubice měly výhodu rozhodujícího zápasu doma, tak to bývá.
Šlo vymáčknout ještě něco víc?My ten citron mačkali hodně, ale už předposlední zápas jsme byli vyždímaní. V pátém zápase jsme byli rádi za vynikající nástup, pak tam byly chyby a soupeř to trestal, bohužel. Dohrávali jsme na pět beků.
Nejvíc určitě chyběl kapitán Kadlec.Dva zápasy zpátky si roztrhl loket a teď už s tím hrát nemohl. Mára Tomica měl zase koleno a Sklenář něco naštíplého u pánve. Pak se během zápasu zranili ještě Žejdl a Šenkeřík. Při tom stylu hokeje, co hrajeme, to ale pro mě není žádná novina, že máme tolik zraněných.
Stihnete před úvazkem u národního mužstva ještě rozlučku s týmem?Ve čtvrtek, v pátek se ještě půjdeme sklouznout. Asi jo, něco bude. Pak už se chci ale na sto procent věnovat nároďáku.
