Článek
Proč první zápas vypadal tak jasně?
Zlín měl v úvodní třetině tři šance a dal dva góly. Nám se tam těžko hýbe před jejich bránou, je to tam přehuštěný. A když šance máme, tak je nedáme.
Vypadá to, že kdo dá první gól, bude mít vždycky velkou výhodu. Cítíte to tak?
Oni ale hrají pořád stejně. I po těch gólech, co nám dali, jsem tam neviděl změnu.
Projevilo se, že Zlín měl o něco víc volna?
Kdybychom vyhráli, tak bychom mohli říct, že jsme rozehranější. Myslím, že to nehrálo roli.
Ani únava? Sedm zápasů se Spartou se někde muselo projevit.
Sedmý zápas v Praze jsme odehráli bez nějakých fyzických problémů. Zlín hraje úplně rozdílný hokej. Proti Spartě jsme se někdy sotva dostali ze třetiny, jak nás točili. Tady stojí ve středním pásmu a ze šesti šancí dají tři góly...
Když první finálový zápas porovnáte se sérií proti Spartě, někam se z vaší strany úplně vytratily emoce, šarvátky. Proč?
Byli jsme zakřiknutí, zaseklí. Připravení jsme přitom byli dobře.
Takže to v pátek bude ta zásadní změna, jakou předvedete?
Když není zápas vyhecovaný, tak to je špatně. Na střídačce to taky moc nežilo. Měli bychom být agresivnější a hlavně nesmíme být chcíplí. Snad ty emoce v pátek zase ukážeme.