Článek
Jak přijímáte případné gratulace k druhému místu v extralize v dresu Brna?
Vnímám to tak, že pro mě stříbro není úspěchem. Když jsem ve finále, toužím po zlatě. Na to, kdo skončí druhý, se brzy zapomene a v povědomí zůstává jen mistr. Pokud se zpětně ohlédnu za sezónou, tak jsem její část promarodil kvůli zranění kolena. Možná se odstupem času docení, že ani brněnské stříbro nebylo špatné, ale pořád to bude jen jakýsi dílčí úspěch.
Pardubický hokej dobře znáte z předešlého angažmá. První dojmy po návratu?
Předně musím říci, že jsem tady prožil nejkrásnější období hokejového života. Znovu se těším a jsem v očekávání. V letní přípravě absolvujeme dvoufázové tréninky a slyšel jsem, že kluci v Brně mají jen jednorázové. Uvidíme, co přinese sezóna.
Jak na vás působí mužstvo?
Kostra týmu je v podstatě stejná. Starší hráči už toho dost dokázali a svými zkušenosti by měli být oporami. Skvělou posilou je Petr Čáslava. Už jsme spolu hráli dříve. O místo se ale hlásí i mladí hokejisté, takže by to mohlo fungovat.
Pardubice čeká i start v Lize mistrů. Jak to berete?
Půjde o porovnání českého a zahraničního klubového hokeje. A hlavně méně ostříleným hráčům by zápasy měly pomoci posunout se dál v kvalitě. Určitě poznají, na čem mají pracovat, co se týče bruslařské a technické stránky.
Troufnete si už teď odhadovat týmové ambice v extralize?
Nemluvil bych o medaili. Vezměte si Spartu, která pro právě skončený ročník vyhlašovala nejvyšší cíle, a kde jsou teď? V prohlášeních bych se držel při zemi. Zásadní je play off, které se stává jinou soutěží než základní část. Takže musí tam být práce a pokora, což předvedl Zlín na jaře cestou do finále i k titulu.
