Článek
Jak svůj návrat na Spartu hodnotíte?
Protože jsme prohráli, tak pozitivně rozhodně ne. Přitom jsme začali dobře, dali první gól. Jenže pak jsme udělali pár chyb, dostali zbytečné góly a už to šlo s námi z kopce. Prostě takový ustrašený zápas z obou stran.
Co se vám honilo hlavou, když jste do Holešovic přijel jako hráč soupeřova týmu?
No bylo to zajímavý... Za áčko Sparty jsem sice hrál jenom dva roky, ale v klubu jsem od svých deseti let, což je docela dlouhá doba.
Byl jste proto před zápasem nervózní?
Trošku určitě, ale šlo spíš o zdravou nervozitu. S bývalými spoluhráči jsme se před zápasem ze srandy trochu pošťuchovali, ale jak utkání začalo, nechali už jsme to být.
S úvodním buly už z vás nervozita spadla?
To už jsem byl celkem v klidu. Akorát mě mrzí, že to nedopadlo líp, že nám tam toho víc nespadlo. Ale nevadí, zápasů bude ještě dost.
I přes porážku se ale zdálo, že vaše souhra s křídly Kratěnou a Pletkou funguje...
Kluci mi parádně pomáhají, jsou to neskuteční hráči. Mám štěstí, že s nimi hraju. Šancí si vytváříme dost, ale občas to překombinujeme. Měli bychom víc střílet a v koncovce být klidnější.
Nepřekvapilo vás, že na utkání dorazilo jen pět tisíc fanoušků?
Čekal jsem, že jich přijde víc. Ale i tak jsem si to na Spartě moc užíval.
