Hlavní obsah

Kanonýr Ton v Kometě nehledí na osobní statistiky. Zajímá mě týmový úspěch, tvrdí

Brno

Jeho letní přestup ze Sparty do týmu úhlavního rivala vzbudil mezi hokejovými fanoušky hodně emocí. Čtyřicetiletý útočník Petr Ton si ale libuje, jak skvěle ho přijala brněnská kabina i příznivci Komety.

Foto: Václav Šálek, ČTK

Petr Ton z Brna střílí gól brankáři Olomouce Jiřímu Trvajovi.

Článek

Vaše obavy, že jako nedávný sparťan budete vyvolávat i negativní reakce, se tedy nepotvrdily?

Vůbec ne. Kluboví funkcionáři i noví spoluhráči se ke mně chovají hrozně hezky a atmosféra v Rondu je už od přípravných utkání fantastická. I setkání s fandy mimo stadión jsou strašně příjemná. Když mě občas někteří na ulici zastaví, téměř vždy mi popřejí úspěch. Pokud požádají o podpis nebo společnou fotku, rád jim vyhovím. Já si totiž fanoušků mimořádně považuju. Poznávám, jak hokejem žije v Brně doslova celé město. Je to naprosto super, ale zároveň nesmírně zavazující. Očekávání příznivců Komety jsou totiž obrovská.

Netrápí vás tudíž, že jste jako vyhlášený kanonýr nezačal hned zkraje extraligy sázet góly a poprvé jste se trefil až v pátek ve 4. kole z trestného střílení proti Olomouci?

Nikoli. Jsem už dost zkušený na to, abych nechodil na led s myšlenkou, že už musím dát konečně gól. Na osobní statistiky již dávno nehledím. Do Komety jsem přišel s touhou přispět ze všech sil k týmovému úspěchu. Jen ten mě zajímá. Jsem přesvědčený, že máme natolik kvalitní mužstvo, aby bojovalo o titul. Když se v sedmi zápasech po sobě netrefím, ale šest z nich vyhrajeme, a já budu na ledě u vstřelených gólů, budu i tak maximálně spokojený.

Jak jste se v Brně zabydlel?

Dostal jsem pěkný byteček poblíž stadiónu. Na tréninky mohu chodit i pěšky. Přebývám v něm sám, nechtěl jsem manželku a děti vytrhávat z kladenského domova, kde jsou zvyklí. Vždyť jsem prozatím podepsal smlouvu pouze na rok a není vyloučeno, že to třeba bude moje poslední sezóna. Když mám ovšem trochu volna, přijedou mě moji blízcí navštívit, anebo se já naopak vydám na otočku podívat za nimi.

V Brně se už vyznáte?

Částečně už vím, kde je jaký supermarket. Se ženou jsme se prošli i historickým centrem města. Zavítal jsem také na Špilberk a dceru se synem se chystám vzít při nejbližší příležitosti do zoologické zahrady.

Potrápili vás už brněnští patrioti v kabině místním hantecem?

Naštěstí ne. Vím pouze, že v Brně jezdí místo tramvají šaliny. Ještě se mi ale nestalo, že bych v šatně něčemu nerozuměl. (úsměv).

A burčák, typický nápoj pro jižní Moravu, jste okusil?

Zrovna před pár dny. Nechali jsme si s manželkou poradit, kde ho koupit, aby byl kvalitní. Na červeném jsme si pochutnali. Já mám víno rád, nejsem typický pivař.

Nedávno jste se seznámil s kapitánem Zbrojovky Pavlem Zavadilem, který rovněž prošel Spartou. Chystáte se v Brně zajít i na fotbal?

Přiznám se, že českou ligu sleduju spíš jen výsledkově, víc mě lákají kvalifikace na šampionáty či Liga mistrů. Pavlovi jsem ale slíbil, že se na podzim přijdu aspoň jednou podívat. Doprovodím Honzu Hanzlíka, který je pravidelným návštěvníkem zápasů Zbrojovky. Na rovinu ovšem říkám, že víc než fotbal mě jako diváka berou silniční motorky, formule 1, tenis a hlavně cyklistika.

Prestižní etapové silniční závody tedy v televizi sledujete?

Jede-li se Tour de France, Giro nebo jako nedávno Vuelta, vydržím sedět u obrazovky dlouhé hodiny. V tom jsem úplný maniak. A také hltám z novin či internetu kdejakou cyklistickou zprávičku. Třeba to, že Roman Kreuziger teď nemůže závodit, hodně prožívám. Držím mu palce, aby to pro něj dobře dopadlo.

Vyrazíte na kole občas i sám?

Samozřejmě. V létě klidně i čtyřikrát týdně. Škoda, že v tuzemských hokejových týmech se na cyklistiku či kolečkové brusle v přípravě dost zapomíná. Ve Finsku, kde jsem v minulosti šest let působil, to bylo naopak. Možná i proto si udržuju na ledě v pokročilém hokejovém věku dynamiku a můžu se stále měřit s mnohem mladšími kluky.

Nemají to vaši nástupci teď při přechodu do seniorských extraligových týmů díky od loňska zavedeným věkovým omezením mnohem snadnější?

Mají. A mně se tohle pravidlo vůbec nelíbí. To, že je někdo o rok mladší, přece není důvod k tomu, aby dostával přednost před výkonnostně lepším hokejistou. A co s takovým hráčem o sezónu později, až už se do daného věkového limitu nevejde?

Jak se těšíte na příští pátek, kdy do Brna dorazí k extraligovému duelu Sparta?

V Holešovicích jsem působil dlouhých jedenáct roků, a tak je naprosto jasné, že budu toto střetnutí prožívat intenzivněji než jakékoliv jiné. Vím, že se to bude hodně řešit, což pro mě není zrovna příjemné. Zase bude ovšem platit, že se nemusím nijak výrazně prosadit já. Mnohem důležitější bude, abychom vyhráli. S dalšími exsparťany Frantou Ptáčkem a Honzou Hanzlíkem určitě ostatní kluky výrazně namotivujeme... (smích).

Reklama

Související témata: