Článek
Rafter se na dvorcích neobjevil od prosince 2001, kdy Austrálie prohrála ve finále Davisova poháru s Francií. Léčil si bolavé rameno, ale především užíval volna a rodiny. Když koncem roku končila roční pauza, kterou si naordinoval, zjistil, že mu tenisové kočování nikterak nechybí.
"V posledních týdnech jsem zkoušel, zda ještě jsem schopen odevzdat sportu sto procent. A moje odpověď zní ne," napsal Rafter v otevřeném dopise australským médiím. "Cítil jsem, že to tak asi dopadne, ale teď definitivně oznamuji konec profesionální kariéry," přidal.
Na prvním místě rodina
Rafter se nyní chce zaměřit na přítelkyni a syna Joshuu, který se narodil v srpnu minulého roku. Podle tenisty ale rodina jeho rozhodnutí nijak zásadně neovlivnila. "Přítelkyně i malý mě mohli doprovázet po turnajích, ale já už mám prostě jiné plány než hrát tenis," vysvětlil jeden z nejoblíbenějších sportovců v zemi, vyhlášený Australanem roku 2002.
V letech 1997 a 1998 se Rafterovi podařilo vyhrát US Open a o rok později v červenci se na chvíli dostal do čela světového žebříčku. Nikdy ale nezískal trofeje, po nichž velmi toužil: za vítězství ve Wimbledonu a Davisově poháru, i když v obou soutěžích byl dvakrát ve finále. "Je mi líto, že tyto dva poháry v mojí vitríně chybí, ale takový je sport: někdy vyhrajete, jindy ne," prohlásil muž, jehož do tenisového důchodu vyprovodil i australský ministerský předseda John Howard: "Pate, byl jste skvělým vyslancem australského sportu, vzorem pro mladé sportovce na celém světě. Díky."