Jak blízko je pohár? Strašně daleko, odmítá Ručinský předčasné řeči o trofeji

Sedm hodin trvající cesta domů uteče Litvínovským hned příjemněji. Vždyť nová Werk aréna byla v play off až do soboty nedobytnou pevností! „Kdyby nám to někdo řekl před cestou sem, mysleli bychom si, jestli se nezbláznil," připouštěl litvínovský útočník Viktor Hübl.

„Připadalo mi to, jako bychom byli někde v kině a dívali se,“ výstižně okomentoval sobotní porážku Třince 1:3 útočník Jiří Polanský. Jenže v úvodu druhého zápasu domácí jakoby biograf neopustili a nabrali po Petružálkově trefě manko. Ve druhé třetině konečně Oceláři předvedli svou sílu, měli chvílemi drtivý tlak, ale zmohli se jen na vyrovnání.

Smutným hrdinou třetí části byl třinecký forvard Štefan Ružička, jenž chyboval už před prvním gólem. Dvakrát zamířil na trestnou lavici, dvakrát se vracel předčasně. A domácí fanoušci mu svou nevoli dávali najevo.

„V takovém finále by se to stávat nemělo, určitě se ponaučí on i my ostatní, že to může ve třetí třetině hodně bolet,“ věděl domácí kapitán Rostislav Klesla. Poslední pětiminutovku zdramatizovalo snížení Polanského, ale to bylo od Ocelářů gólově vše. „Ten závěr se nám táhl strašně dlouho, ale skákali jsme do střel a obětavě to uhráli,“ oddechl si hostující Viktor Hübl.

Řeči o poháru jsou však v litvínovské kabině tabu. „Je to hrozně daleko, vedení 2:0 neznamená vůbec nic,“ tvrdí nezkušenější hráč Litvínova Martin Ručinský. „Ale všichni zaslouží absolutorium za to, jak výhru ubojovali,“ smekal před partou ve žlutočerném.

Z kabiny Třince nezní poraženecká nálada, jenže zlepšit toho Oceláři musejí spoustu. „Je třeba se vyvarovat faulů a pak nebudeme dostávat góly v oslabení,“ hledá recept na největší bolest Ocelářů útočník Jakub Orsava. A jak na Francouze? „Je výborný gólman, ale musíme mu stínit a dorážet. Jako to dělali při gólech Galvas a Polanský,“ plánuje Klesla.