Rubriky:

Tipsport extraliga

Boleslav už není za otloukánka. Držíme se ale při zemi, tvrdí kouč Výborný

3. října 2015 16:13 - Praha

Ví, co je to dovést tým k extraligovému titulu i vychovat syna, který se prosadil v NHL. Přesto František Výborný zažil jednu z největších profesních satisfakcí, když letos na jaře s Mladou Boleslaví v předkole play off vyřadil Plzeň a pak trápil Třinec. Středočeské mužstvo pod taktovkou dvaašedesátiletého kouče už není mezi českou elitou žádným otloukánkem a v nové sezóně se také drží v popředí tabulky.

 

Vlastimil Vacek, Právo

Máte z toho radost? Nebo jak to prožíváte?

Máme, ale držíme se při zemi. Je sedmé kolo, nemá cenu dělat závěry. Mám ale radost i z  herního projevu. Někteří hráči vyskočili, je tam víc mladých, kteří by mohli ten progres mít.

Boleslav byla pejorativně označována jako ‚barážový klub'. Zlomila to minulá sezóna?

Sehráli jsme výbornou partii s Plzní, ze které bychom se dřív podělali. Třinec byl ve čtvrtfinále jasný favorit, čekalo se, jak nás přejede, ale mohli jsme mu to zkomplikovat i víc. Kluci ale naznačili, že se nemusí bát, i když někteří tak vyhecovanou atmosféru zažili poprvé.

Vtloukali jste jim hodně do hlav, že to co bylo v březnu, v nové sezoně nic neznamená?

Hned po sezoně jsme s tím začali (směje se). Ale nemá cenu jim to tak říkat den co den, opakovat se. Možná bylo dobře, že v přípravě jsme toho moc nevyhráli, hrana úspěchu je tak křehoučká a liga naprosto vyrovnaná. Jako kouč si uvědomujete, že ty body mohl mít i soupeř. Můžete být lepší, ovšem vyhrát nemusíte. Z každého zápasu se ale snažíme něco vydolovat. Kdybychom se drželi v  předních vodách, tak by to pro nás bylo potěšující.

Cítíte sám, že už nejste malý klub, který se potácí někde na hraně míst pro baráž?

Když jsem v roce 2012 přišel a říkal, že vybojujeme zpátky extraligu, měli všichni hlavu v písku a nikomu se moc nechtělo. První rok se to ještě nepovedlo, druhý už jsme se tam dostali docela suverénně.

Ale extraliga je úrovní pořád o dost výš než první liga.

My paradoxně vozili body ze Sparty, z Třince, ale doma jsme moc nevyhrávali. Potřebovali jsme vyztužit defenzívu, což hráči jako Holub a Kočí zvládli. Od Vánoc se to začalo zlepšovat a nakonec to pro nás skončilo velkým úspěchem. Zasloužili si to oddaní fanoušci i vedení, které poslední léta zažívalo baráže a teď si konečně mohlo oddechnout.

Že Boleslav už není outsider, signalizoval i vážný zájem klubu o Romana Červenku...

Takového hráče by vítal každý, snahy byly... Ale rozumím, že s Vláďou Růžičkou něco prožil, tak šel do Chomutova. To Vláďa mu otevřel dveře a udělal z něj špičkového hráče. Já měl taky kluky, kterým jsem zavolal, a když mohli, šli za mnou, což byl třeba Franta Ptáček.

Máte zkušenosti se Spartou, Litvínovem, Budějovicemi, ale i slovinským národním týmem. V čem je pro vás práce v Boleslavi jiná?

Je to tu jak rodina, ale specifika bych nehledal. Snažím se pracovat stejně, i když třeba na Spartě jsem měl mistry světa, vítěze olympiády. Učit Frantu Kučeru, jestli má vyrazit, nebo ještě přihrát, to nemělo smysl. V Boleslavi se s Marianem Jelínkem snažíme kluky víc formovat. Kdybychom někoho dokopali do nároďáku, byla by to skvělá vizitka celého klubu.

Před sezonou se v něm vzdal podílu Radim Vrbata, který se snažil řídit klub na dálku z NHL. Souhlasíte s jeho rozhodnutím?

Radim je známá osobnost, po zápase mu napíše pět známých, že tamten stál za hovno, támhleten udělal něco špatně, vedení mu to ale podá jinak a k tomu měl v Bolce ještě bráchu Davida, takže z těch zpráv musel být úplně tumpachovej. Navíc hrál v NHL 82 zápasů plus play off, to je člověk rád, že si odpočine, jenže on pořád řešil věci, volal nám... Nakonec myslím, že to bylo rozumný. Podívejte se na Džegra (Jágra) na Kladně. To je persona jak prase a taky vidí, že to není prdel. Omlouvám se za ty výrazy, ale jde mi to od srdce. Třeba ve Phoenixu měl kolem sebe Radim hráče, jako je Martin Hanzal, což je parádní borec, ale pořád dělá prdelky, užívá život, kdežto Vrbata po zápase sedl k počítači a už to sekal.

Na střídačce stále máte i syna Davida. Angažoval jste se v přemlouvání, aby ve čtyřiceti ještě nesekl s kariérou?

Když se postoupilo loni do extraligy, tvrdil, že skončí, ale já říkal, že je to škoda, vždyť na to pořád má. Teď zapracovala spíš rodina, já do toho nemluvil. My se nabavili o hokeji dost do jeho dvaadvaceti. Děti a manželka ho přemlouvaly. V Columbusu, když byl Davidův starší syn malej, tak pořád brečel, že táta někam odjíždí a pomalu kvůli tomu skákal z okna. Dneska spolu jezdí na tréninky, Michal je o hlavu vyšší a tlačí tátu, aby ještě hrál. To je přece hezký.

Málokteré extraligové mužstvo má v kabině pětinásobného mistra světa, který byl navíc dlouholetým reprezentačním kapitánem.

To je přesně ono. Když skončil Brožák (Michal Broš), tak jsme si říkali, že potřebujeme zkušeného borce, abychom to přežili. Vychovat lídra není žádná sranda. Příště to bude už na té střední generaci: Pacovský, Látal, Trončinský.... Potřebujete ale hráče, který má respekt a v národním týmu něco dosáhl. Pro mladé kluky funguje David i jako vzor.

Může na něj někdo z Boleslavi alespoň částečně navázat?

Potenciál má dost kluků, třeba by si mohli ozkoušet Euro Hockey Tour. Loni mi to ale někteří neunesli. Mysleli, že po nich chci 25 gólů za sezónu, takže takové cíle jim nedávám. Spíš se snažím to dělat nenásilně.

Marek Burkert, Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Tipsport extraliga

Podsekce:

       
  • Souhrn
  • Výsledky
  • Tabulky
  • Kalendář

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..