Článek
Je dřina dát jim gól a jsme rádi, že jsme to dokázali celkem třikrát. Já sám jsem spíš sváteční střelec, o to víc vítězná trefa těší," vykládal do televizní kamery obránce Kovář.
Pro vítkovický úspěch bylo klíčové, že vyrovnání na 2:2 přišlo hned po 49 vteřinách. „Na přesilovkách jsme hodně zamakali a to, jak jsme se bleskově vrátili do hry, nás správně nakoplo i do toho nastavení," připouštěl útočník Stanislav Balán. Vítkovičtí za poslední čtyři utkání zužitkovali početní výhodu už osmkrát.
Olomouc zase po 33 dnech odešla z ledu poražená. „Jsme rádi i za bod a možná je dobře, že naše vítězná série skončila. Nebude se o tom tolik psát a my musíme počítat i nadále s tím, že za každým získaným bodem musí být vidět spousta práce," mínil asistent trenéra Jan Tomajko.
Na hře Hanáků je ale dobře znát, že kouč Venera přesvědčil mužstvo, že systém založený na zodpovědné defenzívě pečlivé poziční hře může fungovat. Jeho tým se tak může pochlubit unikátní bilancí, na jednadvacet gólů posbíral už 20 bodů.
Zlaté dva body
"Olomouc má parádní organizaci hry s aktivním forčekováním, které se u nás moc často nevidí. Vzhledem k vývoji utkání jsou pro nás dva body zlaté. Byli jsme šťastnějším týmem," ocenil i vítkovický trenér Jakub Petr.
„Moc branek nedáváme a jsme rádi, že sbíráme body i za nejtěsnější výsledky. Přece jenom tam ale schází častější střelba," tvrdil kapitán Martin Vyrůbalík, jehož ale zamrzela ztráta zápasu, v němž byli domácí dvakrát o gól napřed. „Ve třetí části jsme se už tolik neudrželi na puku. Vítkovice měly vynikající přechod do útoku. Přesto jsme dali druhý gól a je škoda, že jsme náskok neudrželi," dodal Tomajko.
Vítkovice to ale za žádných okolností nebalily. „Olomouc hrála celou dobu nesmírně aktivně, předváděla výborné bruslení, dobře napadala, a proto byli i častěji na puku, nakonec to rozhodla asi naše buldočí vůle a proto se k nám i přiklonilo štěstí," uvažoval Balán.
