Hlavní obsah

Rodina nesla návrat do Evropy hůř než já, říká třinecká posila Kopecký

Jiří TomaškovičSport.czPrávo

Nepříliš radostnou premiéru v české extralize si proti Karlovým Varům (2:3) odbyl dvojnásobný vítěz Stanley Cupu s Detroitem a Chicagem Slovák Tomáš Kopecký. Z šesti střel na Závorku se neujala ani jedna, naopak v oslabení neuhlídal u tyčky Zadražila, jenž vsítil vítěznou branku Karlových Varů.

Foto: Jaroslav Ožana, ČTK

Útočník Třince Tomáš Kopecký před brankou karlovarského Tomáše Závorky. Vlevo obránce Varů Michal Gulaši.

Článek
Fotogalerie

Premiéra v třineckém týmu se moc nevydařila. Porážku s posledním týmem tabulky jste si asi před zápasem nepřipouštěli.

Samozřejmě, že jsem si to představoval jinak. Ale dostali jsme první gól a pak se nám hrálo velmi těžce. Ale nemá smysl se vymlouvat, musíme začít každý sám u sebe a u těch nejmenších detailů. Pokud budeme příště hrát tak, jako ve třetí třetině, bude to dobré. Nevzdali jsme se, ale body nám bohužel utekly. Teď je třeba to hodit za hlavu a připravit se na neděli.

Jaké to bylo pro vás osobně? Soutěžní utkání jste hrál naposledy na světovém šampionátu v Ostravě a pak už jen několik zápasů v přípravě na NHL za Chicago.

Byl jsem mile překvapený, cítil jsem se docela dobře. Bylo to asi i tím, že jsem hrál s výbornými spoluhráči. Trošku ale budu muset zapracovat na střele. Měl jsem jich dost a z některé by měl být gól. V přesilovce jsem to trefil přímo do brankáře, to samé v oslabení.

Kde jste se připravoval poté, co o vás v Chicagu ztratili zájem?

Trénoval jsem celý měsíc s mateřskou Duklou Trenčín. Pracoval jsem hodně na kondičce, věděl jsem, že si nemůžu dát dlouhé volno. Přesto pro mě byla proti Varům důležitá krátká střídání. Hlavně ve třetí části, kdy už jsme hráli na tři lajny. Sám jsem byl ale překvapený, jak dobře jsem se na ledě cítil.

Je pro vás velké zklamání, že jste si v Chicagu nevybojoval smlouvu?

Nemá smysl se nějak litovat. Zklamání to pochopitelně bylo, ale to už je historie. Momentálně jsem tady a soustředím se na další zápas. NHL už je minulost, pro mě je teď nejdůležitější první střídání proti Zlínu.

Podepsal jste v Třinci smlouvu na čtyři roky. Je to tedy definitivní návrat do Evropy?

Po sezóně se můžu vrátit, ale víte jak to je. Jak jednou odejdete do Evropy, je velmi těžké se vrátit zpátky. Neuzavřel jsem to na sto procent, ale na 95 už asi ano.

Jak přijala rodina, že se po patnácti letech vracíte domů?

Možná trošku hůře, než já. Děti chodily v Americe do školy, ale dbali jsme na to, aby v létě na Slovensku absolvovaly i slovenskou školu. Proto to pro ně nyní nemusí být těžké. Starší Jakub to má ve škole trochu složitější, ale děti jsou jako houby a naučí se všechno určitě velmi rychle.

Jaký byl hlavní důvod, že jste si vybral Třinec?

Ty důvody jsou tři. Tím hlavním bylo, že je tady velmi kvalitní mužstvo, které hraje jen o nejvyšší příčky. Je tady i velmi kvalitní zázemí, to se dá směle přirovnat k zámořským týmům a samozřejmě, že jsem přihlížel i k tomu, že je z Třince do Trenčína docela blízko. Hodinka a půl není nic.

Reklama

Související témata: