Článek
„Co si budeme povídat, bylo to klíčový zápas pro oba a máme z něj dva zlaté body," oddechl si trenér vítězů Peter Draisaitl. Pardubičtí přitom už byli v utkání na odpis, když ztratili dvoubrankový náskok a půl minuty před koncem inkasoval i potřetí. „Vedeme o dva góly, ale začneme se bát a úplně přestaneme hrát. Ani se klukům nedivím, že jsou tak nervózní, když se ve hře objevují až nepochopitelné věci," krčil Draisaitl rameny.
Litvínov ale při zoufalé power play domácích o vedení přišel, když se Čáslava nebál vypálit. „Tlačil mě čas, nebyla už jiná možnost než poslat puk na branku. Něčím jsme si naklonili štěstí na svou stranu," řekl obránce, který na gól čekal od začátku ledna a jen doufal, že se tato jeho trefa za dva týdny zúročí jako důležitý pilíř pardubické cesty k záchraně.
Hostí ztratili prakticky vyhraný zápas. „Když jsme po chybě domácího obránce Gregorce vstřelili 26 vteřin před koncem vedoucí branku, tak jsme to už měli nějak dobouchat. Dokonce se pak i vhazovalo v našem útočném pásmu, přesto jsme nechali domácí vyrovnat. Bylo to naše chvilkové selhání a jen doufám, že nás to nebude hodně mrzet," krčil rameny asistent trenéra Jiří Šlégr.
Na litvínovských hráčích bylo patrné zklamání. „Nechápu, jak jsme to ještě mohli pustit. Musíme teď zkusit urvat v pěti zbývajících zápasech o čtyři body víc než Pardubice, jestli si nechceme zahrávat s osudem v baráži," věděl útočník František Lukeš, jenž jako jediný z hostů uspěl při rozstřelu. „Nájezdy už byly vabank. Bohužel jsme v prodloužení pod tíhou toho šoku vyrovnání v závěru nevyužili přesilovku, během které jsme ani pořádně nevystřelili," litoval Šlégr.