Článek
Mířil jste při gólu nad kotníky, jak vás to učil otec Peter Šťastný?
Ale ne, chtěl jsem to dál Olimu (Rostislav Olesz) na hokejku, protože byl před brankou sám. Když to jde třicet centimetrů nad ledem, tak je velká pravděpodobnost, že by to mohl být gól, protože jsou tam díry. Měl jsem štěstí.
Jak velký vliv měl otec na vaše rozhodnutí jít do Vítkovic?
Pověděl mi, abych se rozhodl pro tým, který mě bude chtít a kde budu šťastný. Už je mi 34 let a chtěl jsem jít do mladého týmu, který bude mít energii. Chci mít z hokeje radost a to bych tady mohl mít.
Dali jste gól v přesilovce, ale další jste nevyužili.
Ale šance jsme měli. A to je důležité. Když nemáš šance, nemůžeš dávat góly. Když je máš, tak góly přijdou. Je to teprve první náš společný zápas.
Jak budete mluvit v kabině se spoluhráči?
Rozumím všechno a jsem zvyklý s rodiči mluvit slovensky. A čeština je velmi blízká. Když jsem byl v Rusku, trvalo mi pět šest měsíců, abych se rusky naučil. Doufám, že tady to bude rychlejší, věřím, že ne déle než měsíc. Nerozumím ještě všechno, ale je toho dost.
