Článek
Co říkáte na svoji bilanci? Je to maximum, čeho jste mohl dosáhnout?
Dostal jsem jen dvě branky, takže super. Ale vůbec nejlepší by bylo, kdybych to zvládl všechno s vychytanou nulou (úsměv). Vážně řečeno však musím ocenit kluky v obraně i defenzivní činnost mužstva. Byla tam spousta zblokovaných střel. A když vidím puk, neměl bych dostávat góly. Snažím se na svoje statistiky nedívat. Přednější a přijatelnější je kolonka vítězství týmu a naše postavení v tabulce.
Vyhovuje vám aktuální vytíženost v brance?
Poprvé jsem v české extralize odchytal čtyři utkání po sobě. V soutěži jsem vlastně nováčkem a přál jsem si, abych byl po boku Jánko Lašáka platným členem týmu. A že mám možnost absolvovat víc zápasů, je pro mě jen dobře. Na rekord parťáka, který udržel čisté konto přes dvě stě minut, neútočím. Je služebně starší a nebudu mu do toho fušovat. Teď nějak marodí, ale těším se, až se vrátí a budeme to spolu táhnout dál.
Kdo byl libereckou brankářskou dvojkou při zápase s Hradcem Králové?
Ondra Bláha z Motoru České Budějovice. Známe se odmalička, oba jsme ročník 1992 a byli jsme společně i v mládežnických reprezentacích.
Zůstaňme u duelu s týmem hradeckého Mountfieldu. Kam byste vítězství 2:1 zařadil?
Hradec hrál výborně. Na nás trochu padla deka. Přece jen to byl devátý vítězný zápas v jedné sérii. Může se stát, že polevíme a byla tam zrovna větší únava. Ale utkání jsme odbojovali, klobouk dolů před klukama. Šlo na mě hodně střel, ale cítil jsem se dobře.
Už v neděli vás čeká zápas ve Vítkovicích. A bude to už čtvrté měření sil s tímto soupeřem během krátké doby, protože jste se dvakrát potkali i v osmifinále Ligy mistrů. Berete to jako specifikum?
Pokud jde o mě, tak jsem na něco podobného zvyklý z působení v Americe. Tam se stalo, že jsme s jedním týmem hráli až čtrnáctkrát během sezóny. A že Liberec má na podzim zrovna za častého soupeře Vítkovice? Třeba je to výhoda, protože můžeme vědět, co se dá od nich očekávat.
