Článek
Hodně vás trápilo, že na vstřelený gól tak dlouho čekáte?
Příjemné to rozhodně nebylo. Začátek sezóny jsem přitom měl dobrý, pak ale přišel útlum, menší zranění a vypadl jsem z tempa. Se spoluhráči jsem vtipkoval, že už asi do konce sezóny žádný gól nedám. Že teď přišly hned dva, je úplně perfektní.
Ten rozhodující v nájezdech. Neříkal jste si, že byste jel klidně dřív, než až v desáté sérii?
Před nájezdy jsem si věřil, říkal jsem si, že bych klidně jel. Po klasické sérii pěti hráčů jsem vždycky pokukoval po trenérovi, jestli už přišel můj čas. Lukáš Pech pak před desátou sérií zařval, ať mě tam dají. Byl jsem rád, skočil jsem na led a dal gól.
Trenéři vám příliš nevěřili, že vás na led neposlali dřív?
To bych neřekl, ale nejsem žádný nájezdový specialista. Proto jsem s tím ani moc nepočítal. Věděl jsem ale, že když se nájezdy protáhnou, mohla by moje šance přijít.
Věděl jste dopředu, jaké zakončení zvolíte?
Odmalička mi táta říkal, že mám střílet na lapačku, že tam mají gólmani slabinu. Já jsem si to pozměnil a vždycky se snažím pálit pod lapačku. Sice jsem pravák, kteří většinou umějí bekhendovou kličku, ale mně moc nejde. Byl jsem rozhodnutý, že budu střílet, a i když jsem pod lapačkou místo neviděl, zkusil jsem to a měl štěstí.
Těší vás dva góly o to víc, že jste je dal při speciální akci, v níž Sparta už devátým rokem vzdává hold Členům integrovaného záchranného systému, a nastoupili jste ve speciálních dresech?
Zcela určitě. Ve sparťanském áčku už jsem sice čtvrtou sezónou, ale utkání, v němž se vzdává hold, jsem si ještě nezahrál. Buď jsem se zranil nebo se nevešel do sestavy. Tak jsem rád, že jsem to teď okořenil góly.
Přestávka mezi druhou a třetí třetinou se kvůli dírám v ledu protáhla na 55 minut. Jak moc nepříjemné to bylo?
Vůbec jsme to neřešili, prostě se stalo. Někdo šel v bruslích na rotoped, já si zase sednul, dal si nohy nahoru a snažil se odpočívat. Možná nám ta dlouhá pauza i pomohla, v té době jsme totiž prohrávali 1:2. Aspoň jsme se po obdrženém gólu z poslední minuty druhé třetiny mohli uklidnit. Po návratu na led jsem sice byl chvíli ztuhlý, ale brzo jsem to rozjezdil.
Uvědomovali jste si před zápasem, že Vítkovice jste už sedmkrát v řadě nedokázali porazit?
Měli jsme to v hlavách. O to větší motivace byla, abychom vítězství za každou cenu urvali. Myslím, že dva body bereme po právu, zasloužili jsme si je.
Přitom ještě půl minuty před koncem základní hrací doby jste prohrávali. Může Spartu takhle otočený zápas do zbytku sezóny nakopnout?
Určitě, každý obrat vás povzbudí. Máme sérii tří vítězných zápasů a bylo by fajn ji co nejvíc natáhnout. Máme teď v hlavách, že se nám daří, tak snad se zvedneme ještě víc.
