Hlavní obsah

Novák: Nemyslel jsem, že zažiju 42 stupňů mrazu

Po roce v ruském Omsku se hokejový útočník Václav Novák rozloučil a vyrazil zpět do Liberce. V rozhovoru pro deník Právo říká, že jej ruské mrazy přeci jen zaskočily.

Foto: www.hcbilitygri.cz

Ilustrační foto

Článek

Páteční návrat do extraligy vám zkazila porážka 4:5 na ledě Budějovic.

Já chtěl strašně moc vyhrát... Pro mě je ale příjemné si zase zahrát extraligu, protože proti ruské superlize je to úplně něco jiného.

Co se za ten rok v Liberci změnilo?

Pár nových kluků přišlo, ale jinak je tam pořád stejná pohoda a srandičky. Ty mě čekaly hned po návratu. Do novin je ale radši říkat nebudu. (smích)

Vyjádřil jste přání nastupovat zase se slovenskými spoluhráči Lubomírem Vaicem a Andrejem Podkonickým. Trenéři asi nejsou proti, že?

Lubo byl zraněný, ale snad už v úterý ve Vsetíně naskočí. Sehrát se pro nás určitě nebude problém. Potřebovali bychom zase dávat góly a rozhodovat zápasy. Nechceme všechno nechat jen na lajně Honzy Plodka.

V Omsku jste se loučil náhle. Proběhl odchod úplně bez emocí?

Normálně, s každým jsem si podal ruku. Odešel jsem v dobrém.

Takže ani na trenéra Bělousova, který vás v závěru moc nestavěl, nejste naštvaný?

To jsou hokejové věci. V Rusku se píská bohužel skoro všechno, takže je strašně moc přesilovek. Kolikrát jsem deset dvanáct minut ze třetiny strávil v kuse na střídačce, úplně jsem vypadl z tempa. A to není nic pro mě.

Co na to říkal váš spoluhráč Pavel Rosa?

V Rusku už je třetí sezónu, a když hrál v Dynamu Moskva, tak si v mnohem větší míře prožil podobné věci jako já. Trenér mu dával hodně najevo, kdo je tam pánem. O Pavla ale strach nemám, hraje v prvním útoku a góly dává.

Byl jste také stálým hostem omské restaurace U Švejka?

S kuchařem Jardou Psotou jsme se hodně skamarádili. Chodil jsem tam, kdykoli jsem měl čas.

Jaký máte nejsilnější zážitek z ruského pobytu?

Slyšel jsem o Rusech hodně negativních věcí, takže mě překvapilo, jak byli spoluhráči v pohodě. Když jsem tam byl půl roku sám a neuměl řeč, v pohodě mě vzali do party. V letadle jsme vždycky mastili poker. Nikdy jsem si ale nemyslel, že zažiju dvaačtyřicet stupňů mrazu. A v Rusku to přišlo.

Dorazila tam za vámi také manželka s dcerou...

Jenže jsme hned zase letěli domů. Žena vláčela do Omsku kufry a já to po pěti dnech, co tam byly, v klubu zabalil. Stejně ale měla z návratu do Čech velkou radost.

Reklama

Související témata: