Článek
Dlouho jste mluvil jen o NHL, ale teď si asi nestěžujete, ne? Hrajete s Jágrem, střílíte góly... Není to špatný, to určitě ne, ale na nějaký hodnocení je fakt strašně brzy.
Berete Omsk pořád jako přestupní stanici do zámoří? To určitě ne. NHL je samozřejmě pořád nejlepší liga na světě. Kdo by ji nechtěl hrát? Ale teď jsem v Omsku a dělám všechno, aby nám to šlo teď a tady.
Dva roky hledali v Avangardu Jágrovi optimálního spoluhráče do útoku. To muselo ve vedení klubu zavládnout nadšení, když vám to společně tak jde.
Člověka tady poplácávají po zádech, když se vyhrává. Teď jsme nějaký góly dali, ale myslím si, že to může být určitě ještě lepší.
Už jste v Omsku za hvězdu?
Občas mi někdo popřeje štěstí. Na ulici, v restauraci. To potěší vždycky.
Nepřekvapila vás trochu skvělá produktivita vašeho útoku? Na olympiádě ani na mistrovství světa jste s Jágrem rekordy zrovna netrhali.
Ve Vancouveru a v Německu to byly krátkodobý turnaje, kde jsme toho moc nestihli. Je něco jiného, když máte společnou přípravu, spoustu přáteláků. Je čas něco nacvičit, což se nám celkem povedlo.
Dokáže vás Jágr na ledě pořád něčím překvapovat?
No, Jarda vždycky něčím překvapí. Že na něm visí dva hráči a on mi to hodí před prázdnou branku, s tím se musí počítat. Ale snad už trochu vím, kam si najet, a kde od něj čekat puk.
Někteří čeští hokejisté říkají, že v Rusku stačí jednou prohrát a do kabiny vtrhne vedení a už začne vyhrožovat. To u vás teď nejspíš nehrozí. No, taky jsme k tomu neměli daleko, když jsme dvakrát po sobě prohráli... Nálada v tu chvíli nebyla nejlepší, ale dokázali jsme to překonat. I když tady člověk nikdy neví.
Zvykl jste si rychle na ruskou realitu?
Že by mě něco vyloženě rozhodilo, tak to ne. Se spoustou věcí mi ale ze začátku museli pomoct. Bydlení, banka. Já přišel do Omsku a neuměl jsem ani slovo rusky.
A teď? Už je to lepší?
Člověk kolem sebe slyší ruštinu, takže něco pochytí... Po nocích ale slovíčka nešprtám.
Co třeba rozhovory pro ruská média, ty už zvládáte?
Vcelku jo. Když jsou kratší (směje se).
Dlouhé roky jste byl zvyklý na metody Vladimíra Růžičky, teď vás vede na lavičce Fin Summanen. Jsou si v něčem podobní?
Všichni vědí, že Růža je hodně impulzivní, a to je teda náš současný trenér taky (směje se). Oba to byli super hráči, jsou za nimi výsledky, to je důležitý.
Summanen s týmem komunikuje anglicky a jeho povely překládá asistent. Není to problém? Neztratí se něco v překladu?
Nemělo by. Máme u mužstva ještě jednu překladatelku, která když tak vypomůže.
V týmech KHL působí spousta vašich spoluhráčů ze zlatého šampionátu v Německu, je to pro vás motivace navíc?
To ne. Je fajn, když vidíte známý tváře a třeba si po zápase můžete chvilku popovídat, ale to je tak všechno.
Když se hrálo v Omsku, tak Češi z týmů soupeřů vždycky večer před zápasem mířili do restaurace u Švejka. Je to pořád stejné? V Omsku je víc dobrých lokálů, ale ke Švejkovi se chodí pořád. Když nemáme zápas, tak si tam jednu dvě plzně taky zajdu dát. Nikdo nám kvůli tomu problémy nedělá.
Když tak by se vás Jágr zastal, ne?
Jarda má tady slovo, to je jasný.
Když přišel do Omsku v roce 2008, šel na startu sezóny za trenéry a hned jim řekl, že na tréninkovou bázu se nejede. A nejelo se.
My teda na bázu jezdíme. Naštěstí jen v den domácího zápasu. Ale máte pravdu: Jarda tam nemusí...
| Červenkovy omské cifry: | |
| 2 | pořadí v produktivitě KHL, vede Radulov z Ufy |
| 10 | číslo dresu neměnil, má stejné jako ve Slavii |
| 11 | tolik tref zatím nastřádal za šestnáct zápasů, víc nastřílel jen Nor Thoresen z Ufy |
| 17 | to je procentuální úspěšnost jeho střelby |
| 20 | počet kanadských bodů, ale i průměrný počet minut strávených na ledě |
