Článek
„Nevěděli jsme, že se zabýval charitou, ale ten příběh je jako on. Ivan byl ten pravý a velmi skromný,“ řekl tiskový mluvčí klubu Vladimir Malkov poté, co rodák z Jaroslavle zahynul.
Svět se stále vypořádává s následky 7. září a poznává, jací byli hokejisté Jaroslavle, když sundali výstroj. Tkačenko hrál dvanáct let v Rusku, deset let za Lokomotiv, byl kapitánem a respektovaným vůdcem. Až donedávna nikdo nevěděl o jeho skutcích mimo led. On pomáhal, jemu nikdo nakonec nepomohl.
Anonymně daroval peníze nemocným dětem ve Voroněži, ale pád letadla ukončil charitu Ivana Leonidoviče. Právě pod tímto jménem hokejista posílal peníze. Nikdo nevěděl, o koho jde. Ani jeho starší bratr.
„Nevěděli jsme, kdo je dobrodincem naší dcery, znali jsme jen křestní jméno. Dostali jsme dvakrát 500 tisíc rublů od neznámého, věděli jsme jen, že se jmenuje Ivan. Myslela jsem si, že to je úspěšný obchodník, nedokázala jsem si představit, že to je jeden z nejznámějších ruských hokejistů. Takový mladý muž,“ povzdychla si smutná Elena, matka šestnáctileté Diany Ibragimové, která bojuje s leukémií. Jí směřovala platba z letadla Jak-42. Ta poslední.
Když rodina dostala druhou částku, napsala neznámému dopis, nikdy se odpovědi nedočkala. Tkačenko chtěl zůstat anonymní, daroval a pomohl více lidem. Nikdy nechtěl zveřejnit své jméno. Nikdo asi už nezjistí, kolika nemocným pomohl. Ale za čtyři a půl roku daroval téměř deset miliónů rublů (asi šest miliónů korun).
