Hlavní obsah

Filippi si zvyká v Magnitogorsku: Z ruštiny znám slůvka, která nemůžu říkat

Martin KézrSport.czPrávo

Působení v ambiciózním Magnitogorsku je pro Tomáše Filippiho první zahraniční štací a přiznává, že přechod z extraligy byl pro něj docela těžký. „Myslel jsem si, že se prosadím snadněji,“ říká 23letý centr hokejové reprezentace, jenž má z 28 utkání v KHL bilanci 3+12.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Útočník Tomáš Filippi (vlevo) a Ondřej Vitásek přicházejí na sraz hokejové reprezentace před turnajem Karjala Cup.

Článek

Bylo pro vás skutečně tak obtížné přivyknout stylu Kontinentální ligy?

Musím přiznat, že jsem si to představoval malinko jinak. Na první gól jsem čekal deset utkání, to se mi v extralize nestalo. Chvilku mi asi trvalo, než jsem pochopil, že jsem přišel do soutěže, která je o třídu, možná o dvě výš.

Jak jste se s tím srovnal?

V KHL se daleko víc bruslí, nedostanete se tak lehce k zakončení, to mě ze začátku zaskočilo. Než jsem se trefil a našel pohodu, tak to trvalo delší dobu, než by mi bylo příjemné.

Byl na vás bouřlivák Mike Keenan v těch okamžicích jako trenér hodně přísný?

Byl, to jo. Ale já si vážil možnosti pod ním hrát. Keenan ukazoval tvrdost vůči všem. Měl v týmu velký respekt, nikdo si před ním nic nedovolil. A myslím, že mi hokejově mohl něco dát. Škoda že už tam není.

Ještě před reprezentační pauzou převzal Metallurg nový kouč Vorobjov. Změnila se atmosféra?

Předtím jsme lítali s výkony nahoru a dolů, teď snad přijde nějaká série výher. Magnitka je totiž tým, který nebere nic jiného než titul, a dokud nejsme první v konferenci, tak spokojeni nebudou.

Cítíte, že i vaše výkony jdou teď nahoru?

Ne snad, že bych se teď trefoval každý zápas, ale určitě je to už pocitově lepší. Bodoval jsem ve všech čtyřech posledních utkáních. Šancí si vytvářím dost, teď ještě najít cestu, jak je proměňovat. Vím, že góly se ode mě čekají, a kdybych měl zůstat na třech, tak by to bylo asi dost blbý.

Jak jste na tom s ruštinou?

Umím z kabiny hlavně ta slůvka, která nemůžu nikde ve společnosti říkat... Jinak to není žádná sláva, i když docela rozumím a třeba v restauraci si objednám.

Magnitogorsku dominují obří hutě, jaký je tam život?

Na nic si nestěžuju. Jasně, není to nějak krásné prostředí, že bych denně chodil na procházku. Ale dá se to. Pokud si najdete svoje místa, máte klid. My hokejisté žijeme víceméně pořád stejně a v kabině jsou všichni kluci fajn.

Pomohl vám hodně s adaptací krajan Jan Kovář?

Bezesporu. Díky němu i jeho ženě jsem měl všechno snazší, už jsem mu za to stokrát děkoval. Navíc Honza parádními výkony za poslední dvě sezóny udělal v klubu českým hráčům skvělé jméno, i z toho tak trochu těžím.

Už vás nějak potrápila zima na Uralu?

Zatím máme minus šest, to ještě jde. Bude hůř. Ale já jsem z Krkonoš, mně to nevadí. V Kanadě jsem s juniorkou zažil přes čtyřicet pod nulou. Jsem zvědavý, jestli tohle maximum padne.

Reklama

Související témata: