Slávisté se bořili v ledu a na širokém kluzišti zprvu nestíhali

Naštěstí pro Slavii však díky vlastní střelecké neschopnosti a pozornému brankáři Svobodovi ze svého tlaku nic nevytěžili. „Ten jejich nástup jsme čekali, ale bylo strašně složitý je na tom širokým ledě chytat. A taky to bylo vidět, oni dobře věděli, jak na nás mají hrát,“ řekl Sport.cz obránce Slavie Jiří Vašíček. Slavia vyhrála v Curychu 5:4 po samostatných nájezdech.

„Jejich kluziště je větší než to největší u nás v Čechách a domácí jsou na něj zvyklí, takže dobře věděli, kam si mají najíždět. Navíc byl hroznej led. Já se pořád bořil a kluci tvrdili to samé. První třetinu mě strašně bolely nohy a jen díky tomu, že mě pak trenér hodně nasazoval, tak jsem to rozjezdil,“ stěžoval si Jaroslav Bednář.

Tlak Curychu se mohl stupňovat i díky neustálým přesilovkám, ostatně tři ze čtyř branek dali domácí v početní výhodě. „To jim hodně pomohlo. Dobře věděli, že nás dokážou v třetině pořádně zavřít a dostali se na koně,“ vykládal Vašíček a zároveň se pozastavil nad přehnaným vylučováním hostů.

„Nevím, jestli to byly všechno fauly. Mezinárodní hokej se takhle asi píská, ale mám pocit, že ze strany Curychu tam byly často stejné zákroky a přitom jsme měli dvakrát tolik vyloučených. Nehráli jsme o nic víc nečistě, než oni,“ vyřkl výtku směrem k čtveřici finských sudích.

Mimořádná aktivita a skvělé bruslení domácího týmu jej nepřekvapilo, ačkoliv Curych hrál už pátý soutěžní zápas v sedmi dnech. „Únava je spíš o tom, jak si to člověk připouští, je to především v hlavě. A Curych je určitě dobře trénované mužstvo a na takovýhle zápas byli jeho hráči mimořádně motivovaní. Hráli hodně dobře,“ pochválil Vašíček rivala o postup do semifinále Ligy mistrů.