Rubriky:

Liga mistrů

Češi v Linköpingu si ve městě stíhaček pochvalují klid

12. listopadu 2008 17:09 - LINKÖPING

Do 40. let minulého století byl Linköping vcelku nenápadným místem. Pak si ho ale vybrala za své sídlo firma Saab a díky leteckému průmyslu se začalo jihošvédské město rychle růst. Kromě výroby stíhaček značky gripen teď Linköping žije i hokejem.

Klub s bílým lvem ve znaku existuje teprve tři desetiletí, ale už stihl dravě proniknout do špičky švédské Elitserien. Poslední dvě sezóny se jeho cesta zastavila až ve finále play-off. „Je to hodně ambiciózní klub, přirovnal bych ho u nás třeba k Liberci. Management je mladý, pořád lítají pro zkušenosti do Ameriky, snaží se zabudovat spoustu novinek. To je vidět i na tom, že si sem vzali mě, zahraničního trenéra,“ vykládá Slavomír Lener.

Bývalý reprezentační kouč nešel do neznáma, má za sebou dvouleté angažmá u týmu Luley. „Ale to bylo trochu jiné,“ porovnává. „Lulea je malé město, kde je hlavně příroda a sníh. Od listopadu do konce ledna je tam světlo asi jen dva a půl hodiny světlo. A to cestování bylo náročnější, třeba odsud je to blíž do Říma než do Luley,“ vypráví Lener.

Do gripenu by nesedl

Z Linköpingu se do většiny dalších ligových měst přesouvá podstatně snadněji. „Jen na sever na MODO, do Luley nebo Skelleftey lítáme,“ přibližuje Jaroslav Hlinka, jehož si spolu s Janem Hlaváčem Lener vybral jako opory pro svůj tým. „Sice nejsem úplně obrovský fanoušek létání, do gripenu bych asi nesedl, ale je to určitě pohodlnější než se vláčet čtyři hodiny autobusem,“ líčí Hlinka.

Stejně jako Hlaváč se ještě vloni během angažmá ve Spartě musel cestou na trénink občas prodírat ucpanou Prahou, na severu Evropy mu podobné starosti zcela odpadly. „Bydlím na okraji města. Na místní poměry celkem daleko, ale na pražské kousíček, za deset minut jsem u haly. Když jsem byl teď dva dny v Praze, ty zácpy mě dostaly, úplně jsem si od nich odvykl,“ oklepe se.

Živo jen o víkendech

Zatímco on si vybral baráček v klidné části, jeho parťák Jan Hlaváč zvolil byt v centru města. „Mně to tu vyhovuje víc. I tady je klídek, dá se chodit ven se psem,“ spokojeně vysvětluje Hlaváč. Oba mají dvě děti, volný čas tedy tráví povětšinou doma.

„I když je pravda, že trošku mi ten ruch velkoměsta chybí. Docela rád bych občas třeba někam za písničkou vyrazil, ale stejně na to není čas, když během sezóny hrajeme obden,“ mávne Hlinka rukou.

V Linköpingu, který je díky své univerzitě spíše studentským městem, po večerech většinou stejně příliš rušno nebývá. Alespoň přes týden ne. „Ale v pátek a v sobotu je v centru hodně živo,“ ujišťuje Hlinka, že v místní proslulé „Stodolní“, která se jmenuje Ägatan, o víkendech rozhodně ticho a klídek není.

Katedrála jak v Jeruzalémě

Lener je většinu sezóny ve Švédsku bez rodiny a tak má na objevování krás města víc času. Proslulou místní katedrálu, jejíž věž je vidět už z dálky při příjezdu do města, navštívil nespočetněkrát. „Je známá tím, že tam má každé náboženství svůj koutek, připadal jsem si trochu jak v Jeruzálemě, kde jsem byl v létě,“ srovnává.

Půvabná aréna pro 8500 diváků Cloetta center, kde působí místní hokejový klub, je dějištěm řady koncertů, teď plakáty v jejím okolí lákají na světoznámého tenora José Carrerase. „Bohužel většina těch koncertů se koná, když jsme na cestách,“ mrzí milovníka kultury Lenera. Proto už se nemůže dočkat hudebních zážitků doma. „Ty větší událostí si užiju až v Praze, těším se, až si o Vánocích budu moct objednat lístky na Pražské jaro,“ plánuje.

Vystačí s angličtinou

„Ale jinak je tady asi patnáct galerií, chodím na výstavy, s rodinou do kina,“ vypočítává. „A je tu úžasná knihovna. Ideální možnost třeba pro učení jazyků,“ rozplývá se kouč.

Sám se švédsky zatím nedomluví. „Aktivně jsem na tom špatně, ani se nesnažím mluvit,“ přiznává. „Ale snažím se rozumět. Čtu noviny, poslouchám švédské kanály. Chtěl bych se naučit tak, aby se mě na tiskovce mohli novináři ptát švédsky a já odpovídal anglicky,“ vytyčil si jazykový cíl.

Linköping
- leží v jižním Švédsku, necelých 200 km od Stockholmu
- hodina a půl letu z Prahy
- 130 000 obyvatel, páté největší švédské město
- založeno ve 14. století
- hlavní město provincie Östergötland
- protéká jím kanál Göta

S angličtinou ale ve Švédsku vystačí. I díky tomu, že většina filmů běží v televizi v originále jen s titulky, ovládá tuto řeč většina místních obyvatel. „Oni jsou v tomhle hodně ambiciózní, rádi se zlepšují,“ přitakává Lener. „Jen když mě osloví na ulici starší lidi, začnou mluvit švédsky,“ říká. A místní ho oslovují vcelku často. „I proto je lepší vyhrávat,“ usmívá se.

V domácí lize se mu to daří, ale po debaklu s Curychem 2:7 v Lize mistrů to nebyly zrovna příjemné rozhovory. „Musel jsem těm lidem podívat do očí a říct jim, že mě to mrzí, protože hokej hrajeme kvůli nim,“ tlumočí svoji reakci.

Domů až na Vánoce

Hokej je ve městě jasná jednička, stadión se pravidelně plní. „Chodí kolem šesti tisíc diváků, na ty nejlepší bývá vyprodáno. A umí udělat skvělou kulisu, i když po Curychu se také pískalo,“ připouští Hlinka. Ceny lístků přitom nejsou nejnižší, pohybují se od 100 do 300 švédských korun (250 až 750 Kč).

Při nabitém programu domácí soutěže i Ligy mistrů se teď Lener dostane domů až o Vánocích. „Byl jsem v Praze na oslavy sta let českého hokeje, teď přiletém až 23. prosince, dáme si s rodinou večeři a druhý den letím zase zpátky,“ popisuje. „Ale užiju si to i tak, už mám domluvenou tenisovou partičku s kamarády,“ těší se trenér na chvilku odpočinku.

Michal Osoba (Linköping), Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Liga mistrů

Filtr článků - Liga mistrů