Článek
Oceněni byli také americký trenér Ben Smith a in memoriam kanadský kouč Pat Quinn. Cenu Richarda "Bibiho" Torrianiho pro hokejistu ze země mimo světovou špičku získal maďarský hráč Gábor Ocskay, jenž ve 33 letech zemřel na selhání srdce a nedočkal se startu v elitní kategorii. Rok předtím se svými spoluhráči postup vybojoval.
Cena Paula Loicqa za zásluhy o mezinárodní hokej byla rovněž in memoriam udělena ruskému komentátorovi Nikolaji Ozerovovi. Síň slávy IIHF má nyní 208 členů z 24 zemí včetně 24 Čechů.
Osmačtyřicetiletý Bondra je jednou z největších hvězd slovenského hokeje, během 16 sezon v NHL si připsal v 1081 zápasech 892 bodů za 503 branek a 389 asistencí. V 80 duelech play off přidal 56 bodů za 30 tref a 26 přihrávek. Ve finále světového šampionátu v roce 2002 s Ruskem vstřelil vítězný gól, z MS má ještě bronz. Kariéru ukončil v 39 letech v roce 2007.
O dva roky starší Kamenskij je členem prestižního Triple Gold Club, který sdružuje vítěze OH, MS a Stanleyova poháru. Tři tituly mistra světa (1986, 1989 a 1990) i olympijské zlato (1988) získal jako člen obávaného sovětského útoku s Vjačeslavem Bykovem a Andrejem Chomutovem. Na Stanleyův pohár dosáhl v roce 1996 s Coloradem.
Šestačtyřicetiletý Fjodorov byl v 90. letech jednou z hlavních hvězd NHL. Zářil především v barvách Detroitu, s nímž vyhrál třikrát Stanley Cup (1997,1998 a 2002) a dostal Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče ligy (1994). Na kontě má i tři tituly z MS (1989, 1990 a 2008) a stříbro a bronz z OH.
O tři roky mladší Peltonen reprezentoval Finsko na 19 vrcholných turnajích, z nichž si odvezl 13 medailí včetně zlata z MS 1995. Dlouholetý kapitán Suomi si kromě domácí soutěže vyzkoušel i NHL, KHL, švédskou a švýcarskou ligu. Osobně se vyhlášení nezúčastnil, protože se jako asistent trenéra Finska chystal na večerní finále s Kanadou.