Hlavní obsah

Frolík: Budu se snažit zahrát si i v reprezentaci dospělých

Už počtvrté a naposledy si hokejový útočník Michael Frolík zahrál na mistrovství světa do dvaceti let. Potřetí za sebou si navíc prožil zklamání z vyřazení ve čtvrtfinále, tentokrát ještě o to krutější, že se to stalo před domácím publikem. Jako kapitán dovedl mužstvo jen k pátému místu. „Ve čtvrtfinále proti Rusům už nám asi chyběly síly,“ řekl Frolík po čtvrtečním vítězném zápase s Finskem.

Foto: PRÁVO/Michaela Říhová

Michael Frolík

Článek

Ze začátku to vypadalo, že do zápasu o páté místo moc chuti nemáte...

Bylo těžké se do takového zápasu motivovat. Ale v kabině jsme si řekli, že tady reprezentujeme svoji zemi a nemůžeme žádný zápas vypustit. O přestávce jsme se nahecovali a řekli si, že to prostě nemůžeme jen tak odevzdat.

Co jste si říkali, když jste před zápasem viděli prázdné tribuny?

Trochu jsme to po prohraném zápase ve čtvrtfinále čekali. To je dáno českým národem. Když se nevyhrává, tak lidi nechodí. My jsme to čekali.

Přemýšlel jste o tom, že je to pro vás vlastně poslední vystoupení na MS v dresu dvacítky?

Spíš si to uvědomím asi až později, nějak jsem nepřemýšlel nad tím, že už pro mě tahle reprezentace končí. Ještě je tady šance dostat se do reprezentace dospělých, takže se budu snažit, abych si tam také zahrál. Ale samozřejmě je to pro mne zklamání, je to už moje třetí mistrovství, kde jsme nedopadli dobře.

Myslíte si, že tenhle tým měl na víc než na čtvrtfinále?

Parta tu byla skvělá, dlouho jsem takovou nezažil. Trenéři i vedení týmu bylo také fajn. Mužstvo možná mělo na to hrát semifinále, ale proti Rusům nám už asi chyběly síly. A oni byli prostě lepší.

Byla letos ta šance postoupit do semifinále největší?

Třeba minulý rok byla v našem týmu známější jména. Letos jsme se to snažili utáhnout především na dva útoky, ale bohužel to nevyšlo.

Svazovalo vás hodně domácí prostředí?

Myslím, že ne, v tom problém nebyl. Když přišlo na zápas plno lidí, tak nás povzbudili a my jsme měli tu první třetinu vždycky dobrou. Hnali nás dopředu.

Komu budete přát zisk světového titulu?

Já už asi fandit nebudu nikomu. Ale můj trenér z Rimouski (Clément Jodoin, pozn. autora) působí jako asistent u kanadského týmu, tak mu asi budu přát. I když je pravda, že Kanaďany moc rád nemám... Ale ono je to teď už jedno, kdo vyhraje.

Teď vás čeká návrat do quebecké juniorské ligy a po sezóně možná NHL...

Vrátím se do juniorky a musím na sobě co nejvíce makat, abych se ukázal ještě před kontraktem. Doufám, že to dopadne dobře, a že podepíšu smlouvu. Jsou trochu potíže s penězmi, ale věřím, že se po sezóně dohodneme. To je věc agenta, já to moc neřeším.

Jaká myslíte, že je vaše pozice pro prosazení se v týmu Floridy?

Čekal jsem, že letos dostanu více šancí v přípravných zápasech, ale bohužel mne už po prvním zápase poslali zpátky do juniorky. Ale i tak to pro mne byla úžasná zkušenost zahrát si s Hortonem a Weissem. Je třeba na sobě neustále pracovat a dřít.

Reklama

Související témata:
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Nejnovější články

NačítámNačíst další články