Článek
Jste už připraven hrát víkendové zápasy o medaile?
Samozřejmě, proto jsme přece rychle přiletěl z New Jersey. Byl jsem stoprocentně připraven hrát už čtvrtfinále proti Česku, ale trenéři mi doporučili nejít přímo z letadla na led. Domů jsem ale nejel, rovnou jsem se připojil ke sborné a po dvoudenním volnu se cítím aklimatizován v Moskvě, i když stále spím málo.
Jak se vám líbil výkon ruského mužstva ve čtvrtfinále?
Zahrálo výborně, v Den vítězství ale snad ani nemohlo prohrát. Je vidět, že s Bykovem přišly na střídačku duch úspěchu i zdravá atmosféra a mě těší, že jsem se při tréninku mohl zapojit do týmu, aniž by na mě někdo hleděl křivým pohledem.
Je to velký rozdíl od Vídně 1996, kde jste naposledy reprezentoval na šampionátu?
Do očí bijící rozdíl. Nikdo tu nerozlišuje mezi hráče z NHL a domácí superligy, jsme prostě jeden tým, v němž jsou všichni rovni a mají společný cíl. Osobně jsem mile překvapen takovými vztahy v ruském mužstvu.
Hrajete už čtrnáct let v zámoří, znáte vůbec současné spoluhráče z kabiny sborné?
Znal jsem z mužstva snad jen pět spoluhráčů a třeba s gólmanem Jeremenkem, který tu tak skvěle odchytal ve čtvrtfinále, jsme se viděli vůbec poprvé. Před tréninkem jsem mu podal ruku a můžu říci, že na mě udělal dobrý dojem, je to zřejmě fajn gólman i člověk.
Při zranění Morozova zřejmě nastoupíte místo něj na křídle kazaňského útoku, jak se s tím srovnáte?
Jsem připraven hrát na místě, které mi trenér určí. Vůbec netrvám na postu centra, klidně nastoupím i v obraně, pokud bych tím pomohl Rusku k vysněnému zlatu. Cítím, že je to pro mne možná poslední možnost reprezentovat na mistrovství světa. K tomu doma, o to výraznější závazek to pro mne je.
Už chcete končit s hokejem?
Je mi 34 let a čas nezastavím, vždyť jsem i v tomto mužstvu nejstarší. Navíc z NHL se těžko plánuje cesta na šampionát, proto bych nechtěl tu moskevskou šanci promarnit. Mámě jsem dal pusu jen na letišti a jsem plně soustředěn bojovat o titul, po němž v Rusku všichni touží.
