Článek
Před začátkem šampionátu měl útočník Vítkovic na svém kontě sotva desítku odehraných zápasů v národním týmu. Přesto trenér Hadamczik juniorskému mistru světa věřil natolik, že ho vzal do Lotyšska. Pro zápasy základní skupiny ale nebyl na soupisce týmu a souboje svých kamarádů sledoval jen z hlediště v místech za brankou.
"Samozřejmě jsem byl zklamaný. Ale trenér mi říkal ať jsem trpělivý, že bych tu šanci měl dostat," tvrdil tehdy 25letý útočník. Dopsán na soupisku byl teprve před startem osmifinálové části turnaje, kdy už vedení nehodlalo čekat na možné posily z Ottawy. Poprvé nastoupil proti Norsku ve formaci s Plekancem a Bulisem z Montrealu.
Na oslavy nemyslel
V duelu s Kanadou byl přesunut až do čtvrtého útoku, přesto dokázal vstřelit branku a přidat jednu přihrávku. V sestavě se definitivně zabydlel a po zápase s Američany přišla jeho velká chvíle ve čtvrtfinále. Ačkoliv v prodloužení od začátku nehrál, chvíli před svou hvězdnou akcí jej trenér nasadil do hry.
A hned při prvním střídání málem vstřelil branku, když se dostal do samostatného nájezdu. Ale neposlouchal ho puk. "Ten puk byl rychlejší než já, nedosáhl jsem na něj. S tím nešlo nic dělat, škoda. Protože tam mi chyběl možná krok a gólman byl venku z branky. Možná kdybych měl ten krok navíc...," vykládal po zápase.
Už za pár okamžiků poté se ale radoval v hroznu svých spoluhráčů. Výborný mu nakázal, kam se má po buly postavit, že mu pošle přihrávku na tutovku. Jak řekl, také udělal. Irgl získal kotouč, udělal brankáři kličku a poslal české hokejisty do semifinále. To všechno stihl za dvě střídání ve čtvrtfinále.
V kabině si užil radost se spoluhráči, ale na nějaké velké oslavy nemyslel. "Asi si něco užijeme, ale ten turnaj běží dál. Čekají nás ještě dva zápasy, které se pokusíme odehrát co nejlíp a vyhrát," myslel na další průběh MS. "Já navíc ani nejsem nijaký "pařmen" nebo "slavič". Ale kluci už hlásili, že když půjdeme na večeři, tak mě to bude něco stát," usmíval se na závěr.
