Článek
„Stále trochu počítám s tím, že bych měl uvolnit místo posilám z NHL. Určitě jsem na hraně, třeba mě čeká už za pár dnů návrat domů. Nevím sice, na koho z beků má trenér vsazeno, ale už za tu cestu s mužstvem do Kanady jsem rád. Budu se dál snažit odvádět poctivou práci při tréninku dál,“ vykládá Sičák, jenž ani nesleduje rozporné zprávy kolem zapojení obránce Rachůnka do přípravy.
„Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál,“ říká s tím, že nervozita ani nejistota s ním necloumá. „Neberu si to až tak, ať už je teď v mužstvu osm nebo devět beků. Jdu prostě na led se snahou udělat maximum pro tým.“ Do reprezentace se Sičák vrátil v této sezóně po téměř čtyřleté pauze. „Trenér mě pozval, povedl se mi jeden turnaj, takže přišla další pozvánka, začalo se dařit a došlo to až sem,“ říkal při pátečním odbavení na ruzyňském letišti.
Mistrovství by pro Sičáka bylo velkou premiérou
Pokud by Hadamczik na něj v Quebeku přece jen vsadil, dočkal by se 27letý obránce na šampionátu velké premiéry. „V životě jsem nad mistrovstvím neuvažoval, takže ani nemůžu říct, co by to pro mě znamenalo. Spíš jsem se vždy chtěl dostat do ciziny.“ Má zkušenost z finské a švédské ligy, byl také v zámoří, ale NHL zůstala jen snem. Když vidím Kaberleho nebo Kubu, jak jsou velikánský, tak si jen říkám, co bych tam asi dělal se svou postavou,“ říká Sičák v narážce na svých 179 centimetrů výšky.
Pohádkové rčení malý, ale šikovný, na něj přesně sedí. Ví, že je na ledě kvůli tomu, aby zabraňoval gólům, a tak ho ani netrápí, že za celou sezónu nedal gól. „Kluci v budějovické kabině mi říkali, že je to těma hokejkama, co mám. Jenže mě se s nimi dobře rozehrávalo, což je pro beka zásadní věc. Spíš mi přijde, že v poslední době při každé ráně od modré trefím hráče před sebou,“ vypráví s lehkým úsměvem.
