Článek
O tom, že by po skončení hokejové kariéry chtěl zkusit práci v médiích, uvažuje Petr Hubáček už delší čas. I když přiznává, že do hloubky o tom tolik nepřemýšlel. „Novináři se dostanou do míst, kam se normální člověk nedostane,“ popisuje to, co by jej na novinařině nejvíce bavilo. „Sám si profesionální kariérou procházím, takže by bylo zajímavé se na sport podívat i z toho druhého pohledu,“ láká třicetiletého útočníka.
„Lákal by mě hlavně fotbal, hokeji bych ale rozumněl víc. Ale vím, že novináři mají širší záběr a nevěnují se jen těmto dvěma nejpopulárnějším sportům,“ uvědomuje si Hubáček, který si už jednou práci novináře zkusil. To když v jednom deníku zpovídal fotbalového trenéra Petra Uličného. „Novinář, který to zprostředkoval, mi pak říkal, že jsem pokládal otázky, které by ho nikdy nenapadly,“ chlubí se.
Frázím se vyhýbá. Nechce vypadat jako idiot
Brněnský forvard je známý tím, že se při rozhovorech snaží vyhýbat frázím. Slova, že zápas začíná za stavu 0:0 a že tým jde vždy zápas od zápasu, od něj většinou neuslyšíte. „Nechci odpovídat frázovitě a neurčitě. Jednak proto, abych nevypadal jako idiot, také se snažím téma rozvinout a posunout ho dál. Prostě ten rozhovor musí mít úroveň, aby se z něj čtenář něco dozvěděl,“ má jasno.
Kvůli rozhovoru do médií si před několika lety nadrobil u části vítkovických fandů. „Upřímně jsem odpověděl na otázku, že by mě lákalo hrát v Kometě Brno. Což by mě opravdu lákalo. Lidi v Ostravé si to vyložili tak, že nechci za Vítkovice hrát, že chci jen do Brna. Což nebyla pravda,“ dušuje se. „Já vám na něco odpovím v pěti větách, vy si to stáhnete do tří a člověk, který si pak článek čte, si z něj vytáhne dvě slova. A pak to vypadá úplně jinak, než jak to bylo myšlené,“ říká.
Otázka musí mít hloubku a smysl
Když se má Hubáček zamyslet nad tím, která otázka od novinářů mu přijde nejhloupější, dlouho neváhá. „Nemám rád, když se mě chce člověk na něco zeptat a přitom nepoloží otázku. Například, když řekne: „Dobrý start do utkání, že?“ Dá vám mikrofon a teď mluvte. Na to je strašně těžké reagovat. Je mi tedy jedno, na co se mě novinář zeptá, ale otázka musí mít hloubku a smysl. Ne aby se jen naťuklo téma,“ vysvětluje.
Pokud by v budoucnu začal do novinařiny skutečně fušovat, potom jen v seriózních médiích. V bulváru byste Hubáčkův podpis pod článkem hledali marně. „V něm bych dělat nemohl,“ ošívá se. „Nemám ho rád. Na každé stupiditě hledá jen senzace a vyžívá se v nich. Navíc se je snaží překroutit. V bulváru nejde o podstatu sportovního klání,“ uzavírá.
