Článek
„Když se dobře připravíme, nebude hrát roli, kdo z nás to hrál a kdo ne. Zvládli jsme tady s málo zkušeným týmem už dost těžké zápasy a přesvědčili si, že když se držíme své hry, vyjdeme z dobré obrany a každé střídání bojujeme nadoraz, tak se dá hrát s každým. Snad si už mohu dovolit říct, že jsem na tým jako kapitán hrdý,“ mínil Rolinek, hrající už na pátém šampionátu v řadě.
Jeho přínos pro tým ocenil i Vokoun slovy, že funguje jako super kapitán. „To fakt říkal? Jsem překvapený. Děkuju mu, od něj to těší dvojnásob, protože je to výborný brankář i dobrý člověk,“ usmál se útočník. „Deset kluků hraje na mistrovství vůbec poprvé a jsem rád i za ně, jak daleko jsme došli. Když jsme ztratili utkání s Nory i Švýcary, tak pro nás začala vyřazovací část vlastně mnohem dřív než ostatním mužstvům. Prošli jsme si už ve skupinách velkou psychickou zátěží, o to uvolněněji snad teď můžeme hrát,“ doplnil ještě Vokoun.
Hubáček přiznal, že si už před čtvrtfinále, cestou z Mannheimu do Kolína vzpomněl na úspěšné tažení reprezentace šampionátem v Lotyšsku. „Tehdy se tomu mužstvu také moc nevěřilo, podle jmen nebylo zrovna hvězdné, ale kousli jsme se, podobně jako tady. A chci věřit, že letošní účast v semifinále ještě není finální úspěch,“ tvrdil útočník brněnské Komety, podle nějž je klíčové, že tým s nožem na krku našel svůj styl. „Od těch Lotyšů držíme účelný systém, levé křídlo myslí hodně na bránění a za každé situace se vrací tři hráči dozadu."
