Článek
Sám toho s milovanou hrou hodně prožil, přesto si sledování hokeje dokáže stále vychutnat a prožívat napínavá dramata se vším všudy. "Na ty zápasy proti Finsku a Švédsku jsem se ještě díval, ale to finále jsem probendil různě na jiných kanálech, jak jsem to přepínal jinam," uvedl se smíchem Janecký. "Na takovej nervák už jsem prostě nervy neměl," dodal na vysvětlenou.
Důvodem byl především fakt, že do hry nemohl sám zasáhnout a ovlivnit ji. "Bylo to hrozný jen to sledovat. Hráči, ti se odreagují tím, že jsou na ledě, ale jen to sledovat jako divák..." podotkl Janecký. "Každopádně klukům hrozně moc gratuluju a přeju jim, že to dotáhli tak daleko. Mám za ně velkou radost," vzkázal Janecký.
Chvála i pro trenéry
Slova chvály měl i pro trenéry. "Musím pochválit Vláďu Růžičku i oba jeho asistenty, jak to poskládali. Lze říct, že to byl mančaft outsiderů, který táhl za jeden provaz, v čele s Jardou Jágrem, Tomášem Vokounem nebo Tomášem Rolinkem. V tom je vždycky největší síla, když je mužstvo silné jako tým," prohlásil Janecký.
Sám to před lety osobně zažil. "Znám to dobře už z dob mého působení ve Finsku, že mnohdy dokáže soudržný tým víc než výběr nejlepších hvězd a individualit," doplnil Janecký.
Nový byl při tom
Strhující finále si nenechal ujít ani další vynikající forvard let minulých Milan Nový. Nejlepší střelec historie českého hokeje byl osobně přítomný výhře nad Rusy. "Čekal jsem, že to finále bude těžké, a byly to nervy, ale Tomáš Vokoun s obranou před sebou to skvěle ustáli a zvládli. Je to nádhera," řekl Nový.
S týmem naplno prožíval i všechny předešlé bitvy včetně semifinále. "Při utkání proti Švédům jsem byl u kamaráda ve Špindlerově Mlýně a už jsme skoro přestávali věřit, ale pak to přišlo," připomněl Nový klíčovou trefu obránce Karla Rachůnka na 2:2 necelých osm vteřin před vypršením základní hrací doby.
Postup dvakrát po sobě na samostatné nájezdy a poté těsnou výhru nad Rusy považoval za malý zázrak. "Něco takového se stane jednou za hrozně dlouhou dobu, ale i výhra na nájezdy je výhra. A podle těch soupeřů, kteří na nás postupně šli a zůstaly poražení, jsme si ten titul jednoznačně zasloužili," prohlásil Nový.
Velké vítězství si užil a vychutnal. "Jediné, z čeho jsem byl smutný, že po takových výkonech nebyl Tomáš Vokoun vyhlášen nejlepším brankářem turnaje. Že nebyl nikdo z týmu mistrů světa mezi oceněnými hráči, to se asi někde stala nějaká chybička," řekl Nový s narážkou na rozhodnutí direktoriátu turnaje a akreditovaných novinářů.
Dvojnásobného mistra světa z let 1976 a 1977 zaujala soudržnost týmu. "Udělalo se to tentokrát trošku jinak než v minulosti. Ta parta spolu byla dlouho, nebyly tam žádné velké zásahy do týmu po příletech hráčů z NHL, u nichž by navíc v některých případech ani nebyla garance, že ten tým třeba v ofenzívě posílí. Ve špičce kanadského bodování NHL moc hráčů nemáme," podotkl Nový. "My jsme to za našich dob měli podobně, také se nám ta parta na soustředěních dlouho tvořila," připomněl.
Týmu od počátku věřil
Týmu však od počátku věřil. "Už při utkáních v Prostějově proti Slovákům a v Praze proti Bělorusům mě napadlo, že toto mužstvo dopadne lépe než ve Vancouveru," připustil Nový.
Za důležitý moment na cestě ke zlatu označil rozhodnutí kouče Růžičky rozdělit Romana Červenku a Jaromíra Jágra. "Jarda je pořád superhvězda, ale kluci na něj možná až moc spoléhali. Přišlo mi, že pak jsme začali hrát ještě více jako tým," všiml si Nový.
Svou roli podle jeho názoru sehrála i skladba mužstva. "Bylo moc důležité, že mladí hráči jako Kašpar, Voráček nebo Klepiš měli sílu až do úplného konce. A také Jarda (Jágr) hrál výborně a musí být hrozně šťastný," podotkl Nový.
Také bývalého brankáře Petra Břízu zaujalo především týmové pojetí. "Ta soudržnost byla skvělá. Ten tým prošel základní částí i přes dvě porážky s Nory a Švýcary, bylo na něj spousta kritiky, musel být ve velkém neklidu. Navíc se od začátku obtížně skládal, rozebírala se pozice Vládi Růžičky, ale to vše se podařilo překonat," ocenil Bříza. "Je opravdu vynikající, že jsme mistrovství světa vyhráli," dodal.
Také on měl možnost prožít atmosféru play off přímo v Německu. "Viděl jsem naživo čtvrtfinále, semifinále i finále. A i nezávislí pozorovatelé dobře cítili, jakou má tým vnitřní sílu. Vždy, když tým vyzařuje nějakou takovou auru, tak je to na něm poznat. Kluci hráli srdcem a skvěle se doplňovali," konstatoval Bříza.
Bříza: Vokoun jako Hašan
Jako bývalý brankář si nemohl nevšimnout skvělých výkonů Vokouna mezi tyčemi. "Od toho se to všechno odvíjelo a já bych Tomášovy výkony přirovnal k výkonům Dominika Haška v Naganu. Nebýt Tomáše, ona soudržnost týmu by přišla vniveč a vůbec bychom se o ní asi nebavili," prohlásil Bříza.
Důležité podle něho bylo i zařazení mladých hráčů. "Moc se mi líbili Kašpar a Voráček," vyzdvihl nadějné forvardy Bříza. "Skvělou práci odvedl také kapitán Tomáš Rolinek. A naprostý respekt před Jardou Jágrem," řekl Bříza. "Má stále chuť reprezentovat, sám musí vždy čelit mediální ´Jágrmánii´, ale on to zvládá a hrál opravdu výborně, přestože mu to tam pak nepadalo," řekl Bříza.
"Hrozně moc jsem to klukům přál pro tu jejich soudržnost, hladovost a bojovnost při každém střídání," uvedl Bříza. Nezapomněl ani na přízeň štěstěny. "Při velkých vítězstvích musí být momenty, které vám nahrají. Je to vždy větší mozaika od dobrého koučinku až k potřebnému štěstí. Stačí si vzít závěr se Švédy, kdy místo třetího gólu Švédů přišlo asi 14 nebo 15 vteřin před koncem zakázané uvolnění," řekl Bříza.
Z úspěchu českého týmu se radoval i z pohledu celého českého hokeje. "Hokej nás reprezentuje ve světě a je třeba se nyní zamyslet nad tím jak ho udržet nahoře," podotkl Bříza. "Skřípu zubama, když se po vítězství řekne, že je to dobrý, a pak se po neúspěchu třeba osmnáctky nebo dvacítky zase vše několika větama naprosto odsoudí," doplnil Bříza.
