Článek
Co se vám honilo hlavou, když se puk překulil přes brankovou čáru?
V první moment jsem si řekl, že se na mě v té debilní sezóně taky konečně usmálo štěstí. Protože letos to byly tyčky a neproměňování šancí. Byl jsem hrozně rád.
Věřil jste si na ten nájezd?
Docela jo, i když jsem asi od patnácté minuty nehrál, když jsme stáhli hru na tři pětky. Vláďa (Růžička) za mnou přišel a ptal se, jestli chci jet. Řekl jsem, že jo, že pojedu.
Co jste se spoluhráči po úspěšných nájezdech prožívali?
Když jsme naskákali na Tomáše (Vokouna), to bylo, jako když jsme vyhráli titul. Prostě neuvěřitelná radost. Je to fantastické potom, co jsme byli téměř odepsaní a pomalu jsme se nedostali ani ze skupiny. Ale ještě to nekončí, budeme bojovat dál.
Ta radost z postupu je asi o to větší právě proto, že vás veřejnost podceňovala...
Určitě. Všichni s sebou máme notebooky, četli jsme ty ohlasy na internetu. Lidé samozřejmě byli v právu. Já jsem rád, že jsme se semkli a odehráli dobré zápasy a že jsme konečně dokázali postoupit do semifinále
Znovu se potvrdilo, jak tenká je hranice mezi úspěchem a zatracením...
Jeden kamarád mi psal, že kdybychom vypadli už ze skupiny, tak bych prý nemohl přijít ani na fotbal, že by mě tam sežrali. Takže jsem rád, že jsme to čtvrtfinále překonali.
Zápas ale začal tím nejhorším možným způsobem a už v první minutě jste prohrávali...
To nebylo příjemné. Pak tam byla ještě obrovská šance, kterou Tomáš naštěstí chytil. Ani po inkasovaném gólu jsme ale nehráli špatně, měli jsme převahu. Bylo důležité, že jsme s Finy dokázali bruslit.
Co se dělo o druhé přestávce v kabině? Do třetí třetiny jste nastoupili viditelně hladovější...
Měli jsme sice optickou převahu, ale Finové nás moc nepouštěli k bráně, nebyli jsme na dostřel. Řekli jsme si, že musíme střílet, klidně od modré, aby se to tam třeba nějak odrazilo.
V sobotu vás čeká boj o finále proti Švédům, které jste dokázali v základní skupině porazit. Jaký očekáváte zápas?
Týmy se nemají čím překvapit, už jsme spolu odehráli strašně moc zápasů. Švédsko je hratelný soupeř, v semifinále máme určitě šanci. Musíme hrát srdíčkem a na sto dvacet procent. Úspěch je blízko, ale musíme se o něj rvát.
Nehoní se vám hlavou myšlenky na medaili?
Já když na něco hodně myslím, tak mi to vždycky nevyjde. Takže je třeba zůstat při zemi a rvát se na ledě.
