Článek
S čím jste šli do utkání? Věděli jsme, že velmi důležitá bude první branka. Kdo otevře skóre, bude blíž postupu. To nám sice nevyšlo, ale nezalekli jsme se. Byli jsme trpěliví, počkali jsme si na gól. Měli jsme při něm štěstí, napálil jsem puk od modré a jeden z hráčů soupeře přede mnou ránu tečoval.
Každá střela mohla zápas rozhodnout, bylo těžké to ustát psychicky? Celý turnaj dáváme málo gólů, takže jsem vůbec nečekal, že by se to zrovna ve čtvrtfinále mělo změnit a že by nám tam spadlo šest branek. Všichni věděli, že padnou maximálně tři góly, a to se potvrdilo. Hráli jsme dobře hlavně dozadu a samozřejmě i Voky (Tomáš Vokoun) zachytal fantasticky.
Co vám běželo hlavou při nájezdech? Nájezdy jsou vždy loterie, ale samozřejmě jsme věřili, že je Voky zvládne. Je to vynikající gólman a předvedl to. Věřil jsem také oběma útočníkům, že své nájezdy promění. Sám jsem si taky věřil, ale nevyšlo to.
Zkusil jste kličku ala Forsberg, to je váš oblíbený kousek? Tohle jsem zkoušel i v Omsku. Vždycky se bojím předvést ji v zápase proti někomu, kdo se mnou hraje v týmu. Ten to pak řekne gólmanovi, který se na to může přichystat. A tady za Finy hraje spoluhráč z Avangardu Lasse Kukkonen... Zase moje blbost, protože vymýšlím. Ale teď je mi to jedno, důležité je vítězství.
Týmu se po výsledcích z úvodu šampionátu příliš nevěřilo. Spadl vám kámen ze srdce? Úleva to je určitě. Ale zase nemůžeme být v nějaké velké euforii, protože když už jsme postoupili, tak chceme jít ještě dál. Švédové jsou určitě hratelný soupeř, navíc jsme je už jednou porazili. Bude to těžší zápas, půjde o víc. Musíme hrát bez strachu, že můžeme postoupit do finále, když budeme hrát jako dnes, pak se to určitě podaří. Odpočineme si a v sobotu na ně vlétneme.
