Článek
Ta čísla nejsou příjemná. Semifinále na olympiádě 2006 v Turíně, následně finále na světovém šampionátu v témže roce v Rize. Do třetice rok 2008 a čtvrtfinále v Quebeku. Naposledy semifinále a Bratislava 2011. Pokaždé stejný přemožitel - Švédsko.
„Tolik individuálních chyb jsme neudělali za všechny zápasy dohromady. Udělali jsme zbytečné fauly, asi z přemíry chtění. Měli jsme dobrou přesilovku, ale neproměnili jsme ji. A za stavu 1:2, kdy jsme furt byli ve hře, nám ujeli a rozhodli z brejku zápas. Pak už jsme improvizovali, střídali hráče, zkoušeli různé varianty, ale nešlo to,“ vysvětloval trenér.
Proti Švédsku vedl Hadamczik reprezentační mužstvo třiadvacetkrát, tím šťastnějším po konečném hvizdu byl jen čtyřikrát. Stejný počet i na velkých turnajích. Nyní prožívá muka posledního zklamání.
Fanoušci na Staroměstském náměstífoto: Právo/Jan Handrejch
„Pevně jsem věřil, že vyhrajeme. U prvního gólu jsme udělali faul, u druhého jsme nastřelili hráče, který nám ujel. U třetího individuální chyba obránce, který propadl, a oni ze situace tři na jednoho dali gól. To se těžko hraje,“ litoval kouč, který po Quebeku 2008 řekl, že prožil největší zklamání. Nyní má v sobě slovenské. Je větší?
„Zklamání tady jsou. Člověk viděl, že by to s týmem mohl uhrát. Navíc první třetina ukázala, že na Švédy máme. Teď je tu pocit prohry a zklamání.“
Ale ještě není konec. V neděli se hráči postaví do souboje o třetí místo. Proti nim nastoupí horší z duelu Rusko - Finsko. „Jde o medaili, ta pýcha tady musí v týmu být a já věřím, že to odehrajeme kvalitně,“ věří Patrik Eliáš.
„Hráče to dneska musí přebolet. Zítra to musíme brát jako realitu. Věřím, že budou chtít uhrát medaili. Na soupeře se připravíme,“ slibuje Hadamczik. Hlavně, když tam nebude postavené Švédsko...
