Článek
Slovensko má za sebou první zápas. A ten dopadl podle představ, výhrou. Domácí před vyprodanou halou v Bratislavě porazili Slovinsko 3:1. „Samozřejmě z médií a okolí a celého Slovenska je cítit atmosféra, neboť je turnaj rozložený na celou zemi. Od Bratislavy po Košice, lidi to prožívají. Věřím, že to bude zase jako na olympiádě,“ doufá bývalý obránce a připomíná úspěch z Vancouveru.
František Hossa prožil s reprezentací hodně let. Poznal cestu přes tři výkonnostní skupiny. „Byl jsem u týmu, když jsme začali v C skupině, potom béčko, asi trochu víme, co se tu bude dít, ale áčko je áčko, taky mě to vzrušuje, budeme to prožívat,“ přiznává slovenskou euforii Hossa, který vedl mužstvo na mistrovství světa 2003, kde získal bronz: 2004 - 5. místo, 2005 - 5. místo, 2006 - 8. místo a na olympiádě v Turíně si připsal 5. příčku.
„Lidé mluví o medaili, ale každý začíná mistrovství světa na stejné startovní čáře, je to hodně o vstupu do turnaje, zvládnout to, co lidi čekají, a dát se dohromady po příchodu nových hráčů, pak se uvidí. Hlavně aby vydržela forma, pohoda. Stejně jako na olympiádě,“ připomíná Hossa skvělé čtvrté místo slovenského mužstva z Vancouveru.
Hokejisté Slovenska Marián Hossa, Pavol Demitra, Marcel Hossa a Andrej Sekera se radují z branky proti Rusku během utkání OH ve Vancouveru.foto: ČTK/AP/Matt Slocum
Teď stojí domácí výběr před těžším úkolem. Je doma, na krk mu dýchají fanoušci. Ale bratislavská hala nepojme ani deset tisíc diváků. „Zájem je enormní, samozřejmě že se mohla postavit velká hala, ale tu by bylo ekonomicky těžké uživit, vy to nakonec znáte,“ usmívá se Hossa. Sám má trochu potíže, nemůže sehnat lístky pro kamarády. „Na vás je vyprodáno,“ říká. On ale může být v klidu, má akreditaci.
To hlavní ale pro něj je, že oba synové jsou v týmu. Marian míří reprezentovat z Chicaga a Marcel z Kazaně. „Jsem rád. Marian je osobnost, je to hráč, který znásobí sílu ofenzivy. Co se týče Marcela, tak mu budeme hledat místo z hlediska toho, že přijde i Hanzuš,“ říkal ještě ve čtvrtek táta, který je rád, že z Mariana spadl v červnu 2010 velký balvan.
Marián Hossa v hloučku novinářů se Stanley Cupem nad hlavou.foto: Reuters/Tim Shaffer
Až třetí finále o Stanley Cup bylo pro něj vítězné. Loni slavil s Chicagem. „Byl jsem šťastný, že získal ten pohár, v létě jsem cítil, že je rád, že toho konečně dosáhl. Teď je úplně v pohodě. Jak po sportovní stránce, tak v osobním životě, čeká rodinu. Máme se na co těšit,“ přiznává spokojený otec, který stojí na prahu jednoho z nejemotivnějších turnajů.
„Musím se přiznat, že to budu prožívat trochu jinak, než kdybychom hráli ve Švýcarsku nebo Německu, Rusku,“ usmívá se Hossa, který ale odmítá mluvit o finále. Je moc brzy.
Sen je sen, realita věc druhá. I když. „Loni Jarda Jágr po jednom zápase zapracoval a trochu to zvedl, to se projevilo na výsledcích. Ale musím říct, že jste měli kus štěstí, to je jasné, ale to k tomu patří,“ připomíná Hossa uplynulý rok a český zlatý šampionát.
