Rubriky:

MS 2012

Krejčík se chystal hodit brusle do popelnice, o dva týdny později hraje mistrovství světa

15. května 2012 11:02 - Stockholm

Pouhých pět měsíců po debutu v národním týmu zažívá Jakub Krejčík životní hokejové chvíle na světovém šampionátu a sklízí chválu za důrazný projev v obraně. „Docela bláznivá sezóna. Seběhlo se vše rychle, ale užívám si životní šanci ve Stockholmu,“ říká slávistický bek, kterému bude příští měsíc teprve 21 let.

 

Petr Josek, Reuters

Byl to pro vás velký šok, když jste se dva dny po ukončení přípravy s národním týmem vracel po Kindlově odmítnutí nominace zase zpátky k mužstvu?

Doma jsem se chystal brusle hodit do popelnice. Teď si říkám, ještě že jsem to neudělal...

To jste byl tak moc zklamaný?

Ne, to vůbec ne. Já s účastí na mistrovství od začátku moc nepočítal a byl jsem rád i za tu zkušenost z přípravy. Brusle už mají ale svoje odslouženo. Podívejte se, jak jsou ošoupané...

Nakonec jste si je vzal a odjížděl v roli osmého obránce, který se ani nemusel vejít na soupisku. Teď tady ale najednou hrajete. Co to s vámi dělá?

Pořád ještě vstřebávám, jak rychle se moje role během dvou týdnů změnila. Nejdřív jsem nad mistrovstvím vůbec nepřemýšlel, pak najednou blikla šance alespoň na něj jet, a teď i nastupuju. Až na ledě si tu člověk uvědomí, kde a o co vlastně hraje.

Třeba i proti takové hvězdě jako je Rus Malkin. Neměl jste z něj respekt?

Vždycky jsem se na něj díval jen v televizi a teď najednou ho potkám tváří v tvář jako soupeře. Lepšího hokejistu jsem proti sobě ještě nikdy neměl. Kdybych si ale dělal hlavu z toho, kdo proti mně stojí, tak by můj výkon nebyl dobrý. Na to fakt nejde myslet, i když na ledě předváděl neskutečné věci. Je ohromně šikovný hráč, hlavně má úžasné hokejové myšlení.

Vy jste nehrál ani žádné mládežnické šampionáty. Kde cítíte, že nastal zlom vaší kariéry?

Už z juniorky jsem jezdil na první ligu do Havlíčkova Brodu, ale zlom přišel, když mě pan Růžička loni na jaře vytáhl do extraligy a hned jsem zvládl slušně play-off, což člověka nakopne. Jsem trenérovi vděčný za tu šanci, letos si mně všimla i reprezentace, a to je bomba.

Neplánoval jste si na tyto dny spíš dovolenou?

Spíš bych absolvoval se Slavií první část letní přípravy, dovolená přijde až po ní. Tím, že jsem tady, tak se prvním tréninkům na suchu v klubu asi vyhnu.

Prožívají s vámi aktuální hokejové štěstí i rodiče?

Snad na mě mohou být hrdí a vracím jim, jak se mnou trávili víkendy na stadionech. Táta byl hlavně na začátku hodně tvrdej, tepal mě skoro pořád, ale teď už mě nechává a spíš chválí.

S hokejem jste začínal jako útočník. Kdy se z vás vlastně stal obránce?

Až v prvním roce dorostu jsem přešel na beka. Nějak jsme se tehdy bavili se starším bráchou, kterému je o jedenáct let víc, a řekli jsme si, že bych mohl mít asi větší šanci prosadit se v obraně. Musím mu asi ještě poděkovat, že to dobře vymyslel.

Drží vám teď doma palce u televize?

Naši sledují u obrazovky každý zápas, ale veliký šok pro mě byl, když se tu brácha v neděli objevil. Přijeli jsme autobusem na zápas a on tam najednou stál. Byl jsem šťastný, že mě uvidí na vlastní oči. Pro mě je celý šampionát tady taková nádherná pohádka.

Pohádky mají ale dobrý konec. Věříte tomu i u té stockholmské?

Ten nejdůležitější zápas nás čeká ve čtvrtek a musíme v něm zahrát tak, jak jsme tady ještě nehráli. Pro mne to bude životní zápas. Určitě se dá hrát i proti Švédům nebo Rusům, hlavně musíme dobře bruslit a taky hodně střílet. Bude to o srdíčku i o štěstí.

Cítíte, že vám úspěšné účinkování na šampionátu může otevřít dveře do ciziny?

To je naprosto ve hvězdách. Já mám každopádně platnou smlouvu ve Slavii.

Martin Kézr, Právo

Zrušit


Podsekce:

       
  • Souhrn
  • Výsledky
  • Tabulky
  • Pavouk

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..