Rubriky:

MS 2013

Celý se klepe, schovává za strom a trpí. Česku však v Hejdově dceři roste parkurová hvězda

13. května 2013 09:59 - Stockholm

Je jí teprve dvanáct, v soutěžních závodech však už poráží i o pět let starší konkurentky. Dcera hokejisty Jana Hejdy Natálie propadla v Česku netradičnímu sportu, parkuru. „Je to sport, který ji učí zodpovědnosti,“ libuje si její otec. Když však svého potomka vidí nasedávat na hřbet koně, samou nervozitou se mu rozklepají kolena a radši se odchází schovávat.

 

Vít Šimánek, ČTK

Parkur není zrovna tradiční sport, jak se k němu vaše dcera dostala?

Přemlouvala nás, že by to chtěla zkusit. Ještě když jsem hrál v Columbusu, tak jsme ji zkoušeli na tenis, ale nejsem si jistý, jestli je stavěná zrovna na pohybové sporty. Tenis ji v podstatě nebavil, tak jsem se na to vykašlal, protože nemělo cenu ji do toho nutit. Pořád si chtěla jít zajezdit na koni. Ze začátku jsme to brali pro zábavu.

Teď už ne?

Natálce to brzy začalo jít a hodně rychle se zlepšovala, proto už to beru spíš jako sport. Stejně jako jsem to bral u sebe, když jsem se v jejím věku naplno věnoval hokeji. Čtyřikrát týdně chodí na tréninky a daří se jí i v závodech. Ty jsou rozdělené. Dva roky po sobě teď vyhrála svou divizi, která vždy sdružuje čtyři státy v Americe. Naposledy navíc zvítězila v kategorii do sedmnácti let. A to jí je teprve dvanáct.

To vypadá, že by se v budoucnosti nemusela ztratit, ne?

Bereme to opravdu hodně vážně. Doufám, že z ní něco bude, ale na takové myšlenky je ještě brzo.

Jak to?

Protože se dostává do věku, kdy už se jí na tréninky samozřejmě nechce. Stejně jako to bylo u nás. Proto musíme v Americe zůstávat i v létě, protože přes zimu jenom trénuje, závody v Coloradu moc nejsou. A já ještě nejsem takový blázen, abych ji platil desetitisíce dolarů, aby mohla jet v zimě do Kalifornie. Závody jí začínají až na konci dubna, takže do Čech se dostaneme maximálně na měsíc. Je mi blbý jí říct, že pojedeme do Čech, kde jezdit nebude, když celou zimu trénuje.

Dokážete odhadnout, jak by se její kariéra mohla vyvíjet?

Uvidíme. Má teď novou skupinu, začala jezdit vyšší překážky proti ještě starším dětem. Jde o kategorii do devatenácti let. Letos to bude takový rok, kdy si vše pořádně vyzkouší, bude to mít těžší. Příští rok ale zase může bojovat o nějaké dobré umístění.

Nebojíte se o ni? Parkur přeci jen není úplně bezpečný sport, k pádům z koně dochází poměrně často.

Pády jsou tam v podstatě pravidelný. Často se stává, že se kůň zastaví před překážkou, když se špatně navede. A pak jezdec letí přes hlavu. Hrozně to prožívám. Kůň je vysoké zvíře, takže nervy jsou to šílený jak pro mě, tak pro manželku. Můžu říct na rovinu, že se mi klepou kolena. To se mi nikdy nestalo. A opravdu se klepou, když na ni koukám.

Dceři se nic nestalo?

Zatím naštěstí ne. Jenom naražená noha, pokaždé odešla po svých. Kolikrát člověk vidí pády ostatních dětí a říká si, že někteří rodiče jsou odvážní. Záleží na koni. Dítě ho musí zvládnout. Než mít nějakého dobrého, ale nabuzeného, na kterého ty děti ještě nemají sílu... Některé koně totiž lítají jak splašení a děti se na nich sotva drží. Paradox je, že nejhorší na ovládání jsou poníci. Jsou vzteklejší, dělají si, co chtějí. Koně jsou klidnější.

Neříkáte si někdy, že na závody radši chodit nebudete, abyste se zase nemusel strachy klepat?

To už bylo loni. Měla těžší období, kdy se jí tolik nedařilo, a padala. Tak jsem odešel, abych ji nestresoval. Ale stejně jsem tajně koukal zpoza stromu. Začíná mi to připomínat mého tátu, který mě sledoval na Slavii, když jsem hrál za juniory a potom za áčko. Hrozně to prožíval, byl nervák. Byl proslavený, že sedí na tribuně a řval, takže byl slyšet na celém stadiónu.

Vy jste po něm?

Vůbec to po něm nemám. Spíš naopak. Uvidíme, až budou děti starší a sport bude vážnější. Teď to beru hlavně tak, aby si něco neudělala. Nevytvářím na ni žádný tlak, že by něco měla vyhrávat.

Jak je vůbec parkur finančně náročný?

Hodně náročný. Už jenom samotné koupení koně.

Kolik zhruba stojí nákup koně?

Ceny jsou různé. Obyčejný, na kterém se dá naučit, vás vyjde okolo 10 tisíc dolarů. A pak jsou koně na olympiádu, které stojí kolem miliónu dolarů. Nějaké peníze navíc stojí také ustájení a závody. Ty jsou nejdražší - platí se startovné, ustájení a cesta na závody. V sezóně vás to stojí docela dost peněz.

Můžou se vám počáteční investice vrátit?

V jejím věku se náklady rozhodně nevrátí. Když bude starší a bude jezdit dál, může si vydělat peníze vložené do závodů. Ale to by musela jezdit s dospělýma a na to má ještě několik let čas.

Čím vás osobně parkur nejvíce zaujal?

Na tom sportu se mi líbí, že se Natálka musí o koně starat, než na něj vleze. Musí ho vyčesat, vyčistit, připravit si všechno. A když dojede trénink, je třeba ho vysušit, umýt si ohlávky a sedla. Takže ji to učí zodpovědnosti. To se mi na tom líbí nejvíc. Vede ji to k režimu, ví, že nic není zadarmo.

Dlouhá léta trávíte převážnou většinu roku za oceánem. Považuje se dcera za Češku, nebo spíš už za Američanku?

Nemá americký pas. Ale je registrovaná v asociaci čtyř států, do kterých patří Colorado. Nezáleží na tom, jestli je z Čech, nebo z Ameriky.

Na olympiádě by tedy reprezentovala Česko?

Americký pas nemá, takže by určitě reprezentovala Česko.

Přemýšlí občas o takových metách, jako je olympiáda, která je pro všechny sportovce vrcholem?

Jo, ale myslím si, že momentálně přemýšlí úplně o jiných kravinách. (smích)

Váš čtyřletý syn Matheas má také sportovní vlohy?

Ten by mohl spát s bruslemi. Přijedu ve dvě v noci z tripu a on se mě ptá, jestli budeme hrát hokej. Už jsem to nemohl vydržet, takže jsem ho začal učit bruslit.

Máte radost, že se potatil?

Hlavně mě těší, že je nezdolný. Normální dítě by po deseti pádech už chtělo domů, ale on pořád vstává. Já mu řekl: Tak asi pojedeme domů, co? A on, že ne, že nikam nejde. Tak dál hodinu padal a zvedal se... Když jsem ho vzal, že pojedeme, tak začal řvát, že ne, že chce zůstat na ledě. Dali jsme ho na lekce bruslení a během dvou měsíců to švihá a bruslí fakt dobře. Už mu asi dáme hokejku, protože s ní na suchu válí neuvěřitelně. Tohle bude zajímavý!

Chce být obráncem jako tatínek?

Chce být všechno. Občas brankář, pak se pere, střílí góly. Myslím, že bude dávat góly a bude důrazný hráč. Protože když mu chytám, tak vystřelí a ještě běží ke mně a domlátí mi to přes nohy do brány. Toho bychom tady potřebovali...

Skupina A (Stockholm)

PořadíPoř. Tým Z Skóre Body  
1 Švýcarsko 7 29:10 20  
2 Kanada 7 25:10 18  
3 Švédsko 7 17:11 15  
4 Česká republika 7 19:12 11  
5 Norsko 7 12:26 9  
6 Dánsko 7 13:20 6  
7 Bělorusko 7 10:21 3  
8 Slovinsko 7 12:27 2  

Skupina B (Helsinky)

PořadíPoř. Tým Z Skóre Body  
1 Finsko 7 23:14 16  
2 Rusko 7 29:14 15  
3 USA 7 24:16 15  
4 Slovensko 7 18:17 10  
5 Německo 7 13:16 9  
6 Lotyšsko 7 14:25 7  
7 Francie 7 13:21 7  
8 Rakousko 7 18:29 5  
Jan Škvor (Stockholm), Sport.cz

Zrušit


Časová osa: MS 2013

Filtr článků - MS 2013


Podsekce:

     
  • Souhrn
  • Tabulky
  • Pavouk

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..