Článek
Tak přesto zkuste najít důvod, proč jste na Finy nestačili?
Vidím to tak, že nás Finové prostě přehráli. Když jsme chtěli jít víc do brány, stejně jim dobře zachytal brankář Rinne, kotouč mu nevypadl. A když jo, tak jsme ho nebyli schopní dorazit. Bylo to prostě špatný. Náš přístup k zápasu byl celkově divný.
Čím si to vysvětlujete, vždyť šlo o semifinále mistrovství světa?
Nevím, špatný to bylo už od začátku. První třetina byla blbá, ale člověk i tak pořád věří, že se to zlomí, že se povede nějaká akce. Prostě čekáte na nějaký impuls, jenže ten za celých šedesát minut nepřišel. Vůbec nic v naší hře nebylo.
Vy jste měl ve třetí třetině za stavu 0:2 šanci snížit ve vlastním oslabení, jenže branku jste minul. Co chybělo, abyste zamířil lépe?
Asi lepší ruce, to je úplně jednoduché.
Je těžké se smířit s tím, že o zlato nebudete bojovat?
My jsme tady žádný zápas neodehráli pořádně. Pořád to bylo takové, že jsme tahali za kratší konec. Vyjma čtvrtfinále s Amerikou.
Cítíte se z toho psychicky unavený?
To není vůbec o psychice. Vím, že to z tribuny nebo od televize vypadá jinak, že třeba nechceme! Ale my jsme chtěli. Jenže pořád nám něco chybělo. Přišlo mi, jako bychom si mysleli, že když to neuhrajeme dneska, tak to vyjde zítra a budeme mít stejně placku. Snažili jsme si před zápasem připomínat, že teď hrajeme o finále, tak pojďme tomu dát sto procent. Jenže to tam prostě nebylo.
Jak těžké bude hodit prohru za hlavu a soustředit se na zápas se Švédy? Pořád to bude zápas o medaili...
Bude to poslední zápas na mistrovství světa, takže se musíme vydat ze všech sil. Někdo je na šampionátu naposledy, někdo je tu poprvé, ale další roky tady být nemusí. Pro každého je motivace, aby se medaile povedla.