Hlavní obsah

KODAŇSKÝ GLOSÁŘ: Zápasy se slabšími soupeři jsou ošidné. Čtvrtfinále bude šálek jiné kávy

Martin Kézr (Kodaň)Sport.czPrávo

Těch trápení s outsidery si prožili čeští hokejisté poslední dobou na mistrovství světa dost a dost. Jen si vzpomeňte, že o nějaký ten bod je na předchozích třech šampionátech obraly i Dánsko, Norsko a Francie. S posledně jmenovanou zemí ale letos v Kodani nic takového nehrozilo, reprezentace smetla zoufalou protivníka 6:0 a měla navrch úplně ve všem.

Foto: Ondřej Deml, ČTK

Z gólu se radují čeští hokejisté (zleva) Jakub Krejčík, David Pastrňák a David Krejčí.

Článek

Takhle pohodová výhra samozřejmě povzbudí psychiku a ujistí i mužstvo o vlastní kvalitě, ale na druhé straně může jít o klam, vždyť se povedl vlastně jen povinný zisk tří bodů. Skutečná herní síla mužstva se zase tolik neukázala.

Ano, už 158 minut Češi na turnaji neinkasovali, ale trenér i hráči dobře vědí, že prověrka defenzívy se nekonala od sestupujících Bělorusů ani potom ze strany odevzdané Francie. V obou zápasech bylo hned po první třetině při stavu 3:0 prakticky hotovo, což je povzbudivá zpráva v tom, že si reprezentanti umí dupnout a poslat soupeře do kolen.

Hráči sami ale cítili, že při takovém vývoji je vlastně nic nenutilo držet vysoké tempo celých 60 minut. A polevení se dostaví tak nějak automaticky, vlastně i logicky. Český tým čeká do třetice podobný duel v pondělí večer s Rakouskem a ve vlastním zájmu se musí přinutit šlapat a udržet se v rytmu. Pokud by spoléhal na to, že ve dvou dnech volna nějak najde způsob, jak by se nakopnul, mohlo by se mu to ve čtvrtfinále ošklivě vymstít. Tam se totiž bude servírovat zcela jiný šálek kávy.

Základní cíl, nechybět mezi osmičkou postupujících, dokázal Jandačův výběr splnit možná lehčeji, než se před šampionátem i během jeho rozjezdu všem kolem zdálo. Mužstvo sice na začátku bojů ve skupině hledalo svou herní tvář, dělalo i dost chyb, ale už před týdnem se ukázalo jako parta bojovníků a bonusové body ze tří nastavení skutečně měly cenu zlata.

Otevřou Češi medailovou bránu?

U zisku toho posledního už měli hlavní roli bostonští Davidové Krejčí s Pastrňákem, vedle nichž herně obrovsky vyrostl Dmitrij Jaškin. Česko má teď v tomto triu elitní útok z NHL podobně jako další mužstva aspirující na medaile, ale při definitivní jistotě účasti mezi elitní osmičkou je na místě otázka, jestli to bude stačit na to otevřít po třech letech bránu k medailovým bojům.

Ten los na závěr skupiny je skutečně ošemetný. Zápasy s papírově slabšími protivníky před tím, než ve čtvrtek dojde na opravdové lámání chleba, mohou být ošidné. Určitě je plus v tom, že to hráči ví a sami o tom mluví a snad nedovolí, aby si sami sobě nastavili falešné zrcadlo.

Myslím, že realizační tým i celá kabina cítí potřebu naladit se na modus operandi čtvrtfinále, protože v něm najednou přijde soupeř úplně jiného ranku a už to bude zápas o existenci. Medailovou bránu otevírá jen vítězům, na poražené padá prach zapomnění a tuny smutku.

Martin Kézr
Hokejový expert. Ve sportovní redakci Práva působí od roku 1990

Reklama

Související témata: