KODAŇSKÝ GLOSÁŘ: Čtvrtfinále tradičně s Američany. Češi nejsou v roli favorita, to ale vůbec nemusí vadit

Oba celky padly v základní části jen jednou. Jako mírný favorit možná působí Američané ukazující letos skutečně velkou ofenzivní sílu, přesto si nemyslím, že je české mužstvo předem na odpis. Kodaňská vystoupení mu dodala sebedůvěru a role toho, kdo může překvapit, by věkovým průměrem nejmladšímu národnímu týmu na šampionátech 21. století, měla spíš svědčit.

Z historie se okamžitě vybaví slavná česká čtvrtfinálová vítězství nad Američany, ať už po úžasném obratu na MS 2005 ve Vídni či Jágrovým hattrickem podtržený výsledek o šest let později v Bratislavě.

Přišly ale i prohry znamenající zmar, nejen ta z olympijského Soči. Dodnes fanoušky mrzí zejména dva nezdary na nájezdy, z roku 2004 na domácím šampionátu v Praze a poslední vzájemný zápas na MS před dvěma lety v Moskvě.

Nejen trenér Jandač, ale i sedm hráčů ze stávajícího reprezentačního kádru pamatují únorovou bitvu při čtvrtfinále ZOH v Pchjongčchangu, kterou rozhodly v český prospěch až nájezdy, jak také jinak.

Faktorů, které se mohou ukázat jako klíčové pro čtvrteční souboj, lze najít spoustu. Hned u brankářů je na české straně složitá otázka, zda postavit Francouze, nebo Ritticha. Oba chytají na šampionátu slušně, i když těžší soupeři ve skupině vyšli na druhého jmenovaného.

Určitě má národní tým k dispozici gólmany s předpokladem dotáhnout Česko k postupu, i když jsou tam rovněž ale. Francouz má malou zkušenost se zámořským pojetím hry, Rittich zase nikdy takhle důležitý zápas nezažil. Fanoušci si tak mohou jen přát, ať Jandačovi jeho volba klapne alespoň tak, jako mu vyšlo zařazení Jaškina do útoku k bostonským Davidům.

Právě na Krejčího s Pastrňákem bude český tým při čtvrtfinále hodně spoléhat, v tomto utkání by měli znovu předvést, že skutečně dokážou být rozdílovými hráči. Nikdo si ale nemůže myslet, že jen oni dva budou sami na všechno stačit. USA mají taky útočníky podobného kalibru, ať už jsou to Gaudreau, Atkinson, Larkin, Kreider nebo především Kane.

Takže rozhodovat může i to, kdo ze skvělých individualit se prosadí víc a pomůže svému týmu. Slabinou obou mužstev se zdá obranná činnost, přece jen tam schází vyhranost. Pak to může být na české i americké straně hodně o hlavě, poctivém přístupu a možná i osobní statečnosti.

Základ úspěchu každopádně leží v disciplinované hře, podpořené bruslením a jednoduchostí v koncovce. Hráči mluví správně o těžkém protivníkovi, na nějž bude stačit jen kompaktní výkon na hranici možností. Z českého realizačního týmu zaznívaly bez stop podcenění hlasy o přijatelnosti soupeře. Až čtvrteční odpolední zápas v Herningu ukáže, jak moc se takové prognózy potkaly s realitou.