Článek
V úterý jste dal svůj první gól v NHL, začal jste pravidelně nastupovat v obraně Oilers. Cítíte, že už konečně napevno patříte do sestavy?
Ten gól s Los Angeles nebyl asi tím zlomovým momentem. Ten přišel dřív. Ale jsem v hodnocení opatrný. Nechci ještě chválit den před večerem.
Je pravda, že trenér MacTavish vás chválil už dřív, ale superlativy se na vás snesly až po duelu s Kings. Je to pro vás satisfakce po podivném začátku sezóny?
Na trenérovi je vidět, že se mě nebojí posílat na led. S kapitánem Jasonem Smithem jsme specialisty na oslabení, hrajeme proti nejlepším lajnám soupeřů. Nerad bych to zakřikl.
Musel jste při příchodu do Kanady změnit hodně svoje hokejové návyky?
Naskočit do NHL v osmadvaceti není jednoduché, ale mně se povedl kemp a doufal jsem, že dostanu šanci. Koukat na hokej z hlediště nebylo nic příjemného. Dá se říct, že do základní sestavy jsem se probojoval na poslední chvíli.
Vážně jste uvažoval o odchodu?
Koncem prosince už jsem to chtěl zabalit. Říkal jsem to i agentovi. Kolem mě byli všichni neustále pozitivní, ale pak mě stejně poslali na pět zápasů na farmu do Hamiltonu.
Bral jste to jako poslední kapku?
Asi tak, ale udivilo mě, jak se na farmě ke mně chovali. Měli uznání, že mám něco za sebou.
Jak to snášela rodina?
Manželka s dcerou byly v Kanadě skoro od začátku mého působení, takže si to se mnou všechno protrpěly. Natálka tu ale začala chodit do školy, to byla jedna z mých motivací vydržet, aby se nemusela zase někam stěhovat.
V Edmontonu máte čtyři české spoluhráče, ti vás také přesvědčovali, ať vydržíte?
Hlavně říkali, že tím prošel každý. Rozdíl ale je, když to zažijete v devatenácti a když v osmadvaceti. Na to mi Aleš Hemský řekl velkou pravdu, že jsem měl do zámoří odejít dřív (směje se). Mě tu třeba neminula nováčkovská party, kterou platí nováčci starším hráčům. Do konce téhle sezóny prostě budu zelenáč.
Když máte kolem sebe tolik Čechů, nutí vás to vůbec učit se anglicky?
Kdyby tu nebyli, tak bych asi uměl líp... V angličtině tedy nejsem žádný borec. Naštěstí hraju ve dvojici se Smithem a ten je hodně komunikativní, mám se od něj co přiučit.
Edmonton je proslulým hokejovým městem, jste už mezi fanoušky Oilers populární?
S Alešem Hemským a Petrem Sýkorou se nemůžu srovnávat, ale už mě tu lidi taky párkrát poznali. Dokonce jsem zahlédl i hokejové kartičky z Česka. Je pěkné vidět, že v Edmontonu je hokej sportem číslo jedna. Rád bych si tu zahrál i play-off. Finále Stanley cupu proti Carolině musel být neuvěřitelný zážitek.
Vy jste ale zažil pořádný hukot při duelu s Dallasem. Minela Patrika Štefana před prázdnou brankou a protiútok zakončený gólem Aleše Hemského dvě vteřiny před koncem už stačily vstoupit do dějin NHL.
To jsme vážně nevěřili, co se může stát. S Patrikem jsem pak ani nemluvil, ale bylo mi ho hodně líto, protože ze šampionátu v Rize vím, že je to výborný kluk.
