Hlavní obsah

Na hráče Washingtonu býval zlý, teď je s nimi v kabině. Gudas se tomu jen směje

Marek BurkertSport.czPrávo

Při rozhovoru se v jeho telefonu ozývala spousta hlasů. U obránce hokejistů Washingtonu Radka Gudase je teď doma hodně veselo. Ke čtyřleté Leontýnce a dvouletému Kvídovi přibyla na konci září dcerka Elvíra. „Užívám si domácí pohodičku, však to slyšíte,“ pravil devětadvacetiletý trojnásobný otec.

Foto: Jerome Miron, Reuters

Radko Gudas (33) a brankář Ilja Samsonov (30) z Washingtonu.

Článek

Tři malé děti, k tomu prostředí nového klubu. Jak to všechno zvládáte?

Teď máme pár zápasů doma, jsou tady u nás příbuzní, mamky, které nám pomáhají, aby to tady klapalo. Je to docela hukot, ale dobrý. Já jsem spokojený.

Už jste zapojil spoluhráče, že by vám třeba Jakub Vrána pohlídal děti?

Nevím, jestli bych mu děti svěřil, ale v týmu je samozřejmě víc kluků, co mají rodiny. Třeba Ríša Pánik má podobně starou dceru, jako je Kvído. Takže je dobré, že se tady můžou spolu vídat.

Foto: Nick Wass, ČTK/AP

Radko Gudas (33) z Washingtonu a Radek Faksa (12) z Dallasu.

Se synem jste se už byl podívat i v kabině Capitals, jak se mu tam líbilo?

Šel se podívat na trénink, chtěl jsem mu to ukázat a moc se mu tam líbilo. Plácnul si s klukama, dostal i hokejku a puk, tak byl hodně spokojenej.

A co vy? Jak jste si ve Washingtonu zvyknul? Je to radost být součástí týmu, který loni vyhrál Stanley Cup?

Jak říkáte, je to prostě super klub. Nemůžu říct vůbec nic negativního. Rodinka i já jsme si zvykli docela rychle. Potřebovali jsme se bleskově zabydlet, abychom byli připraveni na Elvírku, ale manželka tohle zvládla bravurně. Myslím, že už ani žádná krabice nezůstala nevybalená.

U Capitals několik let působil váš bývalý spoluhráč z Philadelphie, ale především švagr Michal Neuvirth. Radil vám hodně, co se týká života ve Washingtonu?

Vlastně den po trejdu z Philadelphie jsme s rodinkama odjížděli na týden na kolo, takže jsme to dost probírali. Ale my se bavíme pořád, o hokeji, o životě. Poradil nám, kde bychom měli bydlet, aby to bylo ideální do haly na zápasy. Od té doby, co tu chytal (2008-14), se toho sice dost změnilo, ale díky Michalovi jsme to měli celkově jednodušší.

Hodně jste se těšil, že si s Philadelphií zahrajete v Praze. Jak jste vstřebal, že vám tenhle plán po výměně do Washingtonu nevyšel?

Ale jo, měl jsem na to docela dlouhou dobu. Zase je šance vyzkoušet něco nového a vydobýt si pozici v novém mančaftu. Snažím se dívat ne na to, co bylo, ale na to, co bude.

Byl jste v kontaktu s Jakubem Voráčkem, který se ujal průvodce hokejistů Flyers po Praze?

Byl, byl. Jsme rádi, že se tam klukům z Philly líbilo. Ale komu by se v Praze nelíbilo, že jo? Měl jsem nějakou dobu na to, abych se smířil s tím, že tam s nimi nebudu, i když jsem se na to samozřejmě moc těšil a promýšlel, kam bych spoluhráče vzal. Ale jsem rád, že si to kluci maximálně užili.

Třeba se do Prahy podíváte s Capitals...

Uvidíme. Pro kterýkoli tým NHL je návštěva Prahy super. Všichni hráči, co ty tripy do Evropy absolvovali, byli většinou nadšení.

Vás za necelý měsíc (13. listopadu) čeká právě zápas ve Philadelphii, kde jste odehrál čtyři roky, narodil se vám tam syn. Těšíte se, nebo se dostaví i trochu nepříjemné pocity?

Já se těším, že si proti Flyers zahraju. Na Vorase samozřejmě nejvíc, ale vlastně na všechny. Co můžu dělat, když se to tak vyvrbilo...

S Philadelphií jste si proti Washingtonu docela zahráli. Před třemi lety jste s nimi válčili i v play off. Co říkali vaši noví spoluhráči v kabině, když v ní viděli hráče, který jim připravil řadu bolestivých momentů?

Tak to prostě je. Já jdu na ledě tvrdě po každém, v tom se nezměním (směje se). Takže i s pár hráči Capitals mám docela slušnou historii... Ale zase jsem rád, že jsem na té druhé straně jako součást týmu, který hraje velice nepříjemný hokej.

Jaké vlastně bylo přivítání u Capitals? Kapitán Ovečkin byl známý tím, že po šatně pobíhal s holicí pěnou, kterou nováčkům v nestřeženou chvíli rozmáznul po obličeji. To si u vás asi netroufl, co?

Tak to vážně ne (směje se). Když tady byl se mnou Kvído, tak Ovečkin zrovna posiloval a mladej docela koukal. Ale Ovie je super kluk, my už se znali i z olympiády a mistrovství světa, takže to seznámení tady ve Washingtonu už bylo víceméně normální.

Co herní systém? Zvykl jste si rychle?

Je to spousta změn, spousta novinek, detailů. Pořád je to v procesu, ještě asi nebyl zápas, který by byl z naší strany úplně perfektní. Ale jsem rád, že se do toho dostávám.

Za deset zápasů jste zatím nasbíral dvě asistence, taky vám trenéři radí, abyste víc střílel?

To mi budou asi říkat všichni furt. Tady je ale úplně jiný přístup k hráčům. Člověk si za čtyři roky ve Flyers na něco zvykl a teď ten stereotyp musí změnit.

Zahrál jste si ve dvojici s Rusem Orlovem, ale teď i s Michalem Kempným, který se vrátil po zranění. Asi se dá čekat, že složení obranných párů se ještě bude měnit.

Je to možné. Jsme tam trochu rozházení, není to úplně usazené. Michal už ale vypadá dobře, přitom to jeho zranění nohy bylo dost vážné. On je potřebný článek k našemu úspěchu. Když letos chyběl v play off, tak všichni říkali, jak to bylo znát.

Reklama

Související témata: