Hlavní obsah

Ručinský o konci kariéry ještě nepřemýšlí

PROSTĚJOV

Přestože zanedlouho vstoupí v zámořské NHL už do své šestnácté sezóny, o konci kariéry zatím nepřemýšlí. „Neplánuju, jak dlouho budu ještě hrát. Hokeje nechám, až z něj přestanu mít radost, anebo mě zradí zdraví. O peníze už mi nejde,“ tvrdí šestatřicetiletý útočník St. Louis Martin Ručinský.

Foto: PRÁVO/Michaela Říhová

Martin Ručinský

Článek

Ve svém klubu má ještě roční smlouvu, podle které si přijde na tři milióny dolarů. „Pak uvidím, zda o mě budou v NHL ještě stát, anebo se vrátím do Evropy. Nevylučuju ani, že se třeba ještě jednou objevím v litvínovském dresu,“ připustil rodák z Mostu, jenž na severu Čech s hokejem začínal.

Na předsezónní kemp vyrazí do Ameriky v plné síle. Po jarní operaci kyčle a ramena už necítí žádné problémy, kvůli nimž musel ukončit uplynulou sezónu v NHL předčasně. „Snad teď vydržím delší dobu zdravý. Dlouhé rehabilitace po vážnějších zraněních už nejsou nic pro mě. Rád bych se se St. Louis probojoval do play-off a v něm pochopitelně došel co nejdál,“ přemítá Ručinský před novou sezónou, v níž má šanci odehrát v NHL jubilejní tisící zápas.

Do reprezentace se vracet nehodlá

Právě Stanley cup je jedinou cennou trofejí, která mu ve sbírce chybí. „Nevím, jestli se mi ho ještě podaří získat. Měl jsem ovšem to štěstí, že jsem byl v Naganu členem týmu, který vyhrál olympiádu. Mám i tři tituly z mistrovství světa. I kdybych skončil s hokejem hned teď, mohu už být sám se sebou spokojený,“ ohlíží se za kariérou.

Dres národního mužstva Ručinský v budoucnu obléct nehodlá, byť světový šampionát za rok poprvé uspořádá Kanada. „Pořád platí moje vyhlášení po olympiádě v Turíně, že jsem v reprezentaci definitivně skončil. V Itálii nevládla během her zrovna příznivá atmosféra. A taky mám pocit, že už by měli dostávat šanci mladší. Období naší zlaté generace definitivně skončilo,“ myslí si.

 Dvořák mu bude chybět

Poslední měsíce sice strávil doma v Čechách, ale dění kolem NHL bedlivě sledoval. Docela ho překvapilo, jak se platy v prestižní soutěži opět zvedly. „Sám sebe se ptám, proč jsme rok vlastně stáli, když se teď rozhazuje ještě víc,“ krčí Ručinský nechápavě rameny.

Přes léto dbal úzkostlivě na to, aby odletěl do St. Louis fyzicky dobře připraven. Hodně času tudíž strávil na kole a v posilovně. „Taky jsem udělal nepočítaně dřepů. Na síle v nohou si totiž zakládám. Je na ní postavena moje hra,“ tvrdí.

Přes prázdniny nezapomínal ani na oblíbený golf a tenis. Na charitativním turnaji v golfu na Karlštejně si vedl tak dobře, že za druhé místo obdržel paradoxně kurz angličtiny. „Mně je po tolika letech strávených v Americe samozřejmě nanic. Věnuji ho synovcovi nebo sestře,“ prozradil s úsměvem.

Ve St. Louis se už Ručinský nesetká se svým dosavadním parťákem Radkem Dvořákem, jenž přestoupil do Floridy. Bydlel s ním dokonce ve stejném domě. „Jsme si dost blízcí. Jezdili jsme spolu na tréninky a občas se vzájemně zvali na oběd. Dvořka nám bude hodně chybět, je to strašně platný hráč. Změny dresu však jsou v hokeji naprosto běžné. Moc Radkovi přeji, aby se mu v novém působišti dařilo.“

Reklama