Hlavní obsah

Sýkora: Chceme, aby Malkin vyhrál bodování NHL. Ovečkina nemáme rádi!

Marek BurkertSport.czPrávo

Hokejistovi Petru Sýkorovi se v dresu Pittsburghu ve formaci s Jevgenijem Malkinem, druhým nejprduktivnějším hráčem NHL, náramně daří. Na začátku února oslavil jednatřicetiletý rodák z Plzně 600. bod v zámořské soutěži. "Proti superhvězdám typu Džegra je těch 600 bodů houby, ale já jsem moc spokojený. A teď mám další cíl - prostřílet se ke třístému gólu," prozradil Právu Sýkora.

Článek

Dostal jste se mezi tři největší hvězdy týdne v NHL, znamená to, že momentálně hrajete svůj nejlepší hokej v sezóně?

V posledních dvou zápasech jsem měl gól a asistenci a pak 2+2. Něco mi tam napadalo, ale naše lajna hraje dobře poslední měsíc a půl. Nemůžu si stěžovat, nastupuju s Malkinem a na ledě jsem dvacet minut za zápas.

Takže všechno v pohodě, ani bolavá záda už nejsou problémem?

To se vlastně přihodilo ve Washingtonu, měl jsem bloklá záda, ale rychle se to upravilo. Vynechal jsem jen jeden zápas a pak si dal dva dny volna a teď už jsem zase v klidu.

Poslední zápasy vás v kanadském bodování vynesly až kousek za Jaromíra Jágra. Je to pro vás motivace překonat v této sezóně nejproduktivnějšího Evropana všech dob?

Co? Vážně? Tak to jste mě docela zaskočil, netušil jsem, že jsem tak blízko. Já si zase tak vysoké cíle nedávám (směje se).

Ale potěšilo by to, ne?

Tak jasně. Ale ty řeči o tom, že Džegr hraje blbě, mě štvou. Jarda hraje stejně dobře jako každý rok, ale tým je složený jinak. Loni jeho lajna s Nylanderem a Stráčou (Martin Straka - pozn. aut.) byla na ledě pomalu celý zápas a body naskakovaly jen jim. Teď ale Rangers rozložili sílu na tři útoky, v každé je někdo dobrý a Jarda už nemá ani tolik času na přesilovkách. Ale říkám, Džegr na ledě pořád dominuje.

S Pittsburghem byl dlouhá léta svázán právě Jágr, vzpomínají tam na něj fanoušci v ještě v dobrém nebo na něj už jen bučí?

S kým jsem se setkal a bavil o hokeji, tak se to točilo okolo trojice Lemieux, Jágr, Crosby. Moc nechápu tu historii, jak Jarda odcházel do Washingtonu, tam na něj fanoušci nějak zanevřeli. Ale tomu bučení fakt nerozumím, Džegr toho pro Penguins udělal strašně moc.

Na začátku února jste oslavil jubilejní 600. bod v NHL. Přemítal jste v tu chvíli, co jste za těch dvanáct sezón v zámoří dokázal vy?

Vzpomínal jsem, jak jsem v sedmnácti přišel do Ameriky a vážil 45 kilo (usmívá se). Hlavně bylo ale super, že jsem ten 600. bod udělal proti New Jersey, kde jsem odehrál sedm perfektních sezón. Proti superhvězdám typu Džegra je těch 600 bodů houby, ale já jsem moc spokojený. A teď mám další cíl: prostřílet se ke 300. gólu.

V historické tabulce Čechů v NHL už také míříte do první pětky. S Eliášem jste na tom stejně, jen sedm bodů před vámi je Reichel, o další bod vpřed na 5. místě Lang.

Ty bláho..., to jsem fakt takhle vysoko? Já to nestudoval. Snad mám nějakou tu sezónu před sebou a body mi ještě trochu naskáčou.

A mohl jste na tom být lépe už teď, kdyby vás v prosinci kouč Therien nepřemístil do třetího útoku mezi nahazovače puků.

Určitě by to bylo lepší, ale já si fakt nestěžuju. Když se podívám, jaký prostor dostává třeba v St. Louis Martin Ručinský, to znamená skoro žádný, tak si říkám, jak musím být vděčný za to, že hraju v lajně s Malkinem.

Zlomem pro vás bylo zranění Sidneyho Crosbyho, kapitána a nejproduktivnějšího hráče Penguins, vy jste z něj nakonec profitoval.

No, je to tak. Paradox, ale díky tomu jsem zase dostal šanci. Chodím na přesilovky, dostanu se k dorážkám. Když to hodím Malkinovi, tak mám skoro jistou asistenci a body přibývají.

Některé týmy by se bez nejlepšího hráče zhroutily, ale Pittsburgh se se ztrátou Crosbyho vyrovnal skvěle. Čím to je?

Tu jeho roli převzal Malkin, šanci dostali i další. Žeňa je fantastický hráč. Podle mě by klidně mohl dostat trofej pro nejužitečnějšího hokejistu NHL. On byl trochu ve stínu Sidneyho, ale teď se skvěle ukázal.

Přemýšlel jste, proč to vaší řadě s Malkinem a Malonem tak šlape?

Protože jsme každý úplně jiný. Já střílím, nahazuju puky na bránu, Malkin všechny přebruslí a „Bugsy“ Malone to zbourá u mantinelu.

Jak vlastně mezi sebou komunikujete? Malone si v žertu stěžoval, že mluvíte rusko-česky a že vás podezřívá, že mu stejně celou dobu jen nadáváte.

S Malkinem se bavíme rusky. On se Žeňka moc nezdá, ale když se nedaří, tak je taky pěkně vzteklej a rusky seřve úplně všechny.

S Malkinem jste hrál v Magnitogorsku už při výluce v NHL v sezóně 2004-05. Zavzpomínáte občas na ty časy?

Vzpomínáme pořád! Ale nejen s Malkinem. Tehdy byl v týmu i Sergej Gončar, se kterým jsme dokonce v Magnitogorsku bydleli v jednom hotelu. Zážitků je dost! Když teď ještě přišel do týmu Marián Hossa z Atlanty, tak jsme utvořili takový východoevropský kvartet.

Překvapilo vás hodně, že vedení Penguins přivedlo Hossu do týmu?

Nečekal jsem to, ale až se vrátí do sestavy Crosby, tak budeme mít dvě fantastické lajny. Jen doufám, že Sid bude hrát s Hossičkou a mě s Malkinem kouč nebude trhat.

Myslíte, že letos mají Tučňáci potenciál na zisk Stanley cupu?

Záleží na spoustě věcí, třeba jak zachytá gólman. Silný tým máme už teď, ale já to radši nebudu komentovat, abych něco nezakřikl. Minimálně ve Východní konferenci snad něco uhrajeme.

Motivuje vás osobně i touha pomoct Malkinovi na první místo kanadského bodování?

Přesně. Když jsme teď proti Philadelphii měli oba bilanci 2+2, tak jsem hned na internetu kontroloval, o kolik jsme stáhli náskok na první místo. Protože my toho Ovečkina vážně nemáme rádi. Říkám my, jelikož to v týmu bereme jako náš úkol. Za to, jak se Žeňa o nás postaral, když Sid vypadl ze sestavy, by si zasloužil vyhrát bodování.

V minulé sezóně jste si pochvaloval, jak se vám to v Edmontonu parádně šlape s Alešem Hemským, teď si nemůžete vynachválit Malkina. Dají se ti dva porovnat?

Oba patří k těm úplně nejlepším hokejistům NHL, ale Hemáček má v Edmontonu smůlu, že tam nejsou lepší hráči. Tady v Pittsburghu Crosby nebo Malkin můžou počítat, že z jejich přihrávek padne spousta gólů. Malone nebo já těch 25 gólů za sezónu dáme. Navíc je tu Gončar, který jako bek udělá za ročník 60 bodů. Aleš to má hrozně těžký, ale získat 60 bodů v Edmontonu, to je jako udělat 90 v jakémkoli jiném týmu.

Tři sezóny jste hrál za Anaheim v Kalifornii, pak jste se stěhoval do New Yorku. Edmonton a Pittsburgh ale tak atraktivní destinace nejsou. Jak se vám teď žije v ocelářské metropoli Pensylvánie.

Já už jsem najel na úplně jiný životní styl. Změnil jsem se. S manželkou a synem si žijeme dobře. V baráku u Džegra nám nic nechybí. Samozřejmě, že někde v teple, by byl život ještě příjemnější, ale není důvod na něco si stěžovat.

Už berete na hokej i malého Nicholase, nebo je na to ještě moc malý?

Chodí pravidelně na odpolední zápasy! Baví ho to, prý pořád něco vykřikuje. Ale stejně se nejvíc těším, až mu budou tak dva tři roky. Pak za mnou půjde do šatny a bude tam střílet golfáky do tenisáků.

Reklama

Související témata: