Holeček: Ve vrcholné formě byl Hašek nejlepší brankář na světě

„Konec kariéry musí jednou přijít, takže jsem to víceméně čekal. Je těžké podávat stále vrcholné výkony. Každý se musí rozhodnout sám, kdy nadejde čas odchodu,“ prozradil Holeček, jak prožíval odchod "Dominátora" z hokejové scény. „Ve své vrcholné formě byl nejlepším brankářem na světě,“ vysekla Haškovi poklonu bývalá reprezentační jednička mezi třemi tyčemi.

Hašek konec kariéry ohlásil už před šesti lety, ale nakonec si vše rozmyslel a do kolotoče NHL po roce znovu naskočil. „Člověk to musí zvážit, když takový krok chce udělat a vyhlásí to. Potom když se vrátí, tak je to trochu divné. Měl si to tenkrát více rozmyslet. U některých fanoušků mu to asi trochu uškodilo,“ připustil Holeček, jenž si mladého Haška všiml už v jeho šestnácti letech.

„Byl jsem ústředním trenérem brankářů a měl jsem na starost všechny juniorské výběry až po áčko,“ prozradil Holeček, jenž nejlepší část své kariéry strávil v Košicích a na Spartě. Budoucí „Dominátor“ začínal v Pardubicích a již tehdy Holeček tušil, že z něho něco bude. „Bylo vidět, že se vymyká,“ všiml si. „Jezdil na srazy, které jsem vedl ve spolupráci s bývalými ligovými brankáři. Už tam bylo vidět, že je nadprůměrný. Říkal jsem si, že jednou bude dobrej,“ dodal na adresu pardubického rodáka, který se v NHL prosadil až po výměně z Chicaga do Buffala.

V mužstvu Sabres musel Hašek čekat na svou šanci do zranění Granta Fuhra. Poté ale vzal svůj osud pevně do svých rukou a hned ve druhé sezóně za Šavle získal Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře NHL. Vynikajícím průměrem 1,95 umlčel i ty největší škarohlídy. „Měl to těžké, protože v zámoří bylo klišé, jak by měl brankář chytat,“ připomněl Holeček Haškův rozevlátý styl. „On u toho vydržel a prosadil se.“

Vezinovu trofej získal Hašek celkem šestkrát, dvakrát byl oceněn Hart Memorial Trophy pro nejužitečnějšího hráče NHL, k tomu vybojoval dva prsteny pro vítěze Stanley Cupu. K tomu přidal zlatou olympijskou medaili z Nagana a výčet by mohl pokračovat. „Je to parádní, nejvíce se u mě zapsal olympiádou, protože tam hráli ti nejlepší a on nám pomohl k vítězství,“ tešilo Holečka.

„Bude chybět svými výkony, nevím jestli mají v NHL takového brankáře, který vyhraje šestkrát Vezina Trophy,“ zamyslel se bývalý internacionál, jenž třikrát (1972, 1976 a 1977) pomohl národnímu týmu k titulu mistra světa, a vychytal reprezentaci i stříbrné medaile na ZOH v Innsbrucku roku 1976.

V zámořském hokeji zanechal Hašek, stejně jako Holeček v národním mužstvu, hlubokou stopu. Kdo bude mohl následovat? „Brankářská škola už u nás žádná není. Zrušily se hokejové třídy, sportovní gymnázia, zrušily se srazy brankářů a tohle vše má za následek, že pro národní mužstvo nemáme žádného gólmana,“ připomněl Holeček trable s brankáři při posledním MS v Kanadě.

Přeci jen však jedno jméno 64letý „fakír“, jak ho spoluhráči přezdívali, na mysli má. „Máme jednoho velmi talentovaného výborného gólmana a tím je Lukáš Mensator z Karlových Varů,“ nechal se slyšet. „Nechápu, že už dva roky není v národním mužstvu, tomu nerozumím. Takovému brankáři bychom měli dát šanci, je to obrovská škoda, získal by tím velké zkušenosti, kdyby jel na mistrovství alespoň jako dvojka,“ mrzelo Holečka. „Myslím, že by nezklamal a mohl by dosáhnout evropské úrovně.“