Článek
Ačkoli byl Fleury v neděli suverénně nejstarším hráčem, na ledě patřil k těm nejlepším. Ve druhé třetině nejprve přihrál na branku Langkowovi a ve třetí části se o další gól postaral sám. Dostal se k odraženému puku a z nájezdu překonal Tomáše Vokouna bekhendovou střelou.
"Cítím se čím dál lépe a myslím, že už se moje hra začíná podobat tomu, jaký hokej bych chtěl předvádět," říkal po zápase Theoren Fleury. "Ale hlavně cítím obrovskou vděčnost za to, že jsem vůbec dostal tuhle šanci," s pokorou komentuje svoje dosavadní vystoupení.
Jeho útok s Glencrossem a Langkowem zařídil proti Floridě tři z pěti branek Calgary. A jednačtyřicetiletý Fleury za svými o dost mladšími spoluhráči v ničem nezaostával. Přitom když šestadvacetiletý Curtis Glencross začal chodit na základní školu, tak Fleury v roce 1989 slavil poslední triumf Calgary ve Stanley Cupu. Dodnes patří mezi vůbec největší legendy Flames.
A dostatek úcty si postavou malý hokejista vysloužil i u protihráčů. "Měl jsem chuť mu poklepat na záda a popřát hodně štěstí. Vždyť je to borec, na kterého jsem koukal jako kluk s otevřenou pusou. Přeji mu jen to nejlepší. Je fajn, že je zpátky a navíc hraje tak dobře," vykládal po nedělním zápase útočník Floridy Stephen Weiss.
