Hlavní obsah

Eliáš: Kamarádi mi radili, ať nic neuspěchám

Marek BurkertPrávo

Pět měsíců nehrál soutěžní zápas. V létě absolvoval chirurgický zákrok na kyčli, v půlce září operaci třísel a třináct utkání nové sezóny tak mohl sledovat jen z tribuny. Zápasem proti New York Islanders ale pro Patrika Eliáše čekání skončilo a nejlepší Čech minulé sezóny NHL je zase připravený hrnout se v dresu Ďáblů z New Jersey do hokejových bitev.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Hokejista Patrik Eliáš

Článek

Byla to těžká premiéra?

Jsem hlavně rád, že ji mám za sebou. Moc jsem nevěděl, co mám od sebe čekat po fyzické stránce. Bylo to spíš o tom, abych získal dobrý pocit, že jsem zase na ledě. A ve druhé třetině jsem se cítil docela slušně, jenže ve třetí už jsem trošičku fyzicky odcházel.

Takže onu pověstnou „chemii“ budete muset se spoluhráči na ledě ještě najít?

Na přesilovku jsem chodil s klukama, se kterými jsem hrával loni. Hodně se to odvíjelo od toho, že jsem byl tentokrát na centru, což je fyzicky náročnější. Když se člověk rychleji unaví, může být pak někde o krok později. Já se ale zatím soustředím na jednoduché věci, od nich se chci odpíchnout.

Že s týmem nepoletíte na sobotní zápas do Ottawy bylo dohodnuto už předem?

Bavili jsme se s koučem a s manažerem, že společně uděláme týdenní plán podle toho, jak se budu cítit. Ten sval dostal docela zabrat, tréninky mi zápasové nasazení nenahradí. Poslední dohoda zní, že jdu na led zase ve středu proti Anaheimu.

Takže se může stát, že třeba ve dvou zápasech nastoupíte a pak budete odpočívat?

Musím svoje tělo prostě poslouchat. Je to jen sedm týdnů od toho zákroku na přitahovači. Vlastně jsem měl čtyři tréninky s týmem plus jeden zápas.

Bylo těžké připravovat se dlouho jen individuálně?

V sedm ráno jsem šel vždycky na hodinu na led s naším kondičním trenérem Vladimirem Burem, což je táta Pavla (třetí nejlepší ruský střelec v historii NHL – pozn.). Pak samozřejmě posilovna, ale mezitím už chodili do kabiny kluci z týmu, takže naši doktoři se mi nemohli věnovat tak intenzivně, jak bych potřeboval.

Měl jste dost času víc sledovat své spoluhráče. Co říkáte na jejich formu? Vždyť vyhráli všech osm dosavadních zápasů na cizích hřištích…

Mě to strašně překvapilo a mám z toho ohromnou radost. Když si vezmete, že mimo hru máme první obranu Martin, Oduya, nehraje náš defenzivní šéf Pandolfo, tak to je úžasný.

Možná i kvůli tomu, že se týmu daří, na vás s návratem tolik netlačili…

Musím složit poklonu našemu trenérovi. Jacques Lemaire skvěle mixuje jednotlivé pětky, má zkušenosti, hráči k sobě typově pasují. V kabině je větší pohoda, v zápasech se nepanikaří.

To je celkem rozdíl proti atmosféře, kterou v New Jersey pěstoval dvě sezóny kouč Brent Sutter…

Já mám rád tlak a umím si ho na sebe vytvořit. Sutter ale chtěl, abychom hráli pod stresem, báli se o výsledek... To nebylo to pravé.

Fanoušci vás v prvním zápase přivítali hromovým skandováním, nedávali vám předtím najevo, že byste měl návrat na led urychlit?

Měli jsme sice podpisovou akci, kde se hodně lidí vyptávalo, jak to se mnou vypadá, ale moji kamarádi mi spíš říkali, ať nic neuspěchám a jsem opatrný. Třeba bych hrál o pár dnů dřív, ale pak bych kvůli tomu vynechal dva týdny...

Když jste sledoval NHL jen z pozice diváka, co vás na jejím začátku nejvíc překva -pilo?

Colorado! Minulou sezónu bylo špatné, ale dali tam nové kluky, mladou krev a najednou si ohromně věří. Jejich gólman Anderson chytá fantasticky a Milan Hejduk se pravidelně trefuje. Taky mě ohromilo, jak Gáborík pozvednul Rangers. To je neskutečný rozdíl mezi zápasy, ve kterých za ně nastoupí a mezi těmi, co nehraje.

A co váš kamarád Martin Havlát? To je pro vás asi taky překvapení, že v Minnesotě mu to zatím moc nejde…

Nechci se v tom moc hrabat, neznám přesné důvody. S Martinem jsme pořád v kontaktu, ale moc to ani neprobíráme. Vím z vlastní zkušenosti, jak to někdy trvá dlouho, než se s týmem sžijete.

Alespoň ho brzy předběhnete v kanadském bodování…

(Směje se). Já měl proti Islanders minus jeden bod, tak jsem mu psal, že už ho doháním. Martin těch minus bodů nasbíral celkem dost (minus 12 – pozn. red.). Ale on říkal, jak je rád, že zase hraju. Potřebuje mít někoho v zádech, aby se probral. Takže já ho budu motivovat.

Reklama

Související témata: