Hlavní obsah

Brankář Atlanty Pavelec: O místo na olympiádě budu bojovat

Aleš Březina (Toronto)Sport.cz

Gólman Atlanty Ondřej Pavelec se dostal do širší nominace na únorové olympijské hry ve Vancouveru díky skvělým výkonům v NHL. Po zranění jedničky Kariho Lehtonena chytil šanci za pačesy. V pondělí byl však za stavu 5:0 pro Toronto po druhé třetině vystřídán. "Přestali jsme hrát a Toronto bylo před brankou silné,“ litoval po porážce 2:5.

Foto: Tom Gannam, ČTK/AP

Brankář Atlanty Ondřej Pavelec

Článek

Celkově se Atlantě ale daří, jste na postupovém místě, co je nového v mužstvu?

Pár nových hráčů, v obraně Pavel Kubina, v útoku Afinogenov a Antropov. Dva z nich přišli z Toronta. Zatím jsme na postupovém místě, ale je před námi dlouhá sezóna. Uvidíme, jak se to všechno vyvine.

Nebylo to poněkud nešťastné utkání pro hráče, kteří přišli z Toronta? Nebyli trochu nervózní?

Neřekl bych, že byli nervózní, chtěli dokázat, že to byl omyl, že je vyměnili nebo že jim nepodepsali smlouvu. Pro ně to byl těžší zápas a určitě nás to kvůli nim mrzí. Antropov i Kubina hráli dobře, nezklamali, ale zápas nevyšel celému týmu.

Jak zatím hodnotíte letošní sezónu?

Zatím se daří a mužstvo vyhrává. Někdy je to nahoru dolů, ale většinou se daří. Zatím je to slušné, ale sezóna je dlouhá a je hodně zápasů ještě před námi.

Blíží se olympiáda, je šance, že budete hrát na olympiádě?

To je otázka spíš pro trenéry, ale v širší nominaci jsem. A bojuji o místo na ní. Uvidíme 30. prosince.

Jak si rozumíte s trenérem Johnem Andersonem?

Já už ho znám delší dobu, protože jsem hrál pod ním v Chicagu na farmě. Vycházím s ním naprosto normálně, jako všichni hráči v kabině. Žádný problémy se zatím nevyskytly a myslím si, že se ani nevyskytnou. Má zkušenosti, které dokáže předat dál.

Jak se připravujete na utkání?

Jsem trochu jiný a nemám žádné rituály jako většina brankářů. Vím, že hodně gólmanů je má, ale já se snažím tomu vyhýbat, protože to může jen svazovat a do zápasu pak jdete nervózní, když na něco zapomenete. To jde mimo mě. Před každým utkáním mohu dělat něco jiného. Asi již jiný nebudu.

Když hraje hokejový brankář fotbal, hraje většinou v útoku, jak je to s vámi? Zkoušel jste hrát fotbal a zkoušel jste také chytat ve fotbalu?

Samozřejmě, když jsem byl malý, tak jsem hrál jen fotbal a hokej. Pak jsem si musel vybrat. Celou tu dobu, co jsem hrál fotbal, tak jsem byl v bráně. Jednou jsem šel do útoku a skončil jsem na týden v nemocnici s otřesem mozku. Tak už mě pak do útoku nikdy nepostavili.

Chcete říci, že bezpečnější je chytat v hokeji než hrát v útoku ve fotbale?

Samozřejmě. I když mě Kessel trefil také do ramena a do hlavy. To taky nebylo nic příjemného, ale ve fotbalu to bolí taky. Fotbal v útoku už pro mě nebude.

Tomáš Vokoun byl zraněn vlastním obráncem, když chtěl vzteky zlomit hokejku po obdržené brance. Bylo to právě v utkání s vámi? Co říkáte tomu, když hráč projevuje emoce tímto způsobem?

Tak mně se to naštěstí nestalo a doufám, že ani nestane. Bylo to absolutně zbytečné a nešťastné. Obránce by si měl dávat pozor a krotit emoce nebo třeba by měl použit mantinelu. V každém okamžiku se může něco stát a naštěstí to dopadlo pro Tomáše dobře. Měl v uvozovkách pouze stehy v uchu. Nepřekvapilo mě to, protože jsem to viděl už podruhé.

Reklama

Související témata: